Po březnové okupaci území Čecha a Moravy nacistickým Německem započala i postupná likvidace československé armády. Pro velkou část důstojnického sboru bylo nutné nalézt odpovídající civilní zaměstnání, nejčastěji ve státní správě. Bylo pamatováno i na využití soukromě pořízených stejnokrojů gážistů, tak aby je bylo možné v upravené podobě i nadále nosit.
V srpnu 1939 bylo Věcním věstníkem číslo 235 stanoveno: „Zaměstnance bývalé vojenské správy, kteří si dají předělat stejnokroj bývalého čs. vojska na sportovní oblek, upozorňujeme, že přepracovaný stejnokroj musí míti otevřený límec bez výložků, civilní knoflíky a nesmí míti nárameníky. Vojenské čepice se vůbec nesmí nositi.“
Představovaná blůza patřila Jiřímu Leissovi, poručíku pěchoty pěšího pluku 22, který v roce 1938 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Blůza byla následně upravena odstraněním nárameníků, úpravou límce na rozhalenku (aby bylo možné použít civilní límec a vázanku) a výměnou původních zlacených knoflíků s meči za dřevěné hnědé civilní.