Táborová poukázka z koncentračního tábora Buchenwald

Táborová poukázka z koncentračního tábora Buchenwald

Koncentrační tábor Buchenwald byl založen v červenci 1937 několik kilometrů od města Výmaru v dnešní spolkové zemi Durynsko. Jednalo se o jedno z nejstarších a největších zařízení tohoto druhu v samotném Německu. Ačkoli se nejednalo o tábor vyhlazovací, podmínky charakterizované především fyzicky namáhavou prací byly velmi kruté.

Z počátku byl tábor určen především pro domácí odpůrce nacistického režimu, brzy se však do něj dostala i řada tzv. asociálů (Romové, Svědci Jehovovi, homosexuálové) a samozřejmě také množství Židů. Po vypuknutí války začali do tábora přicházet též političtí vězni z okupované Evropy, včetně asi 8 000 Čechů a Slováků, z nichž přibližně 800 zde zemřelo. Pro mnoho dalších představoval Buchenwald jen přestupní stanici při jejich cestě nacistickými věznicemi, káznicemi a koncentračními tábory.

Ke specifickým znakům koncentračního tábora Buchenwald a jeho poboček patřily poukázky v nominálních hodnotách 0.50, 1, 2 nebo 3 RM. Byly určeny pro vězně a měly je motivovat k vyššímu pracovnímu výkonu. V praxi se však jednalo o rafinovaný způsob, jak z vězňů a jejich rodin získat další peníze. Poukázky neměly skutečnou hodnotu a sloužily pouze k nákupům v kantýně nebo úhradě návštěvy táborového nevěstince. Obě zařízení vznikla v roce 1941. Protože Buchenwald měl v té době pouze mužské osazenstvo, bylo 20 vězněných žen přivezeno z koncentračního tábora Ravensbrück a donuceno k sexuálnímu otroctví. Kantýna místo akutně potřebných základních potravin zase nabízela za vysoké ceny výrobky, které si vězni předtím sami v táboře vyrobili. Pokud byla nabídka dočasně rozšířena o jiné potřebné zboží, mohli si je koupit pouze vybraní vězni.

Prezentovanou poukázku si jako památku na svůj pobyt v tomto nechvalně proslulém zařízení přinesl český radioamatér, konstruktér vojenských radiostanic, sportovec a odbojář ing. Jan Budík (5. 7. 1905 – 29. 10. 1984). Jako exponovaná osoba byl zatčen již 14. prosince 1939 v souvislosti s odhalením Schmoranzovy skupiny. Zbytek války strávil v různých německých věznicích a osvobození se dočkal v dubnu 1945 v Buchenwaldu.

Rozměry: 107 × 73 mm

Poukázka byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha věnována v roce 2016.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…