TARNOWSKI, Jan. Consilium rationis bellicae

Polský korunní hejtman Jan Tarnowski (1488–1561) bývá považován za nejvýznamnějšího autora polské vojenské literatury 16. století. Své mládí prožil na polských šlechtických dvorech a na dvoře královském, kde se seznamoval s klasickou literaturou, politikou i vojenstvím dané doby. Svoji první válečnou zkušenost získal v roce 1509 v bojích proti Valachům, o tři roky později bojoval proti Tatarům pod Wiśniowcem a v roce 1514 se podílel na polském vítězství na Dněpru pod Orszou jako velitel jednotky mladých polských šlechticů. Po smrti své matky v roce 1517 se vydal podobně jako řada dalších renesančních mladíků na tzv. kavalírskou cestu, v rámci které procestoval značnou část Evropy, Blízkého východu i severní Afriky. Po čtyřech letech se vrátil zpět do Polska, kde byl postaven do čela vojska vyslaného na pomoc Ludvíku Jagellonskému.

Později se účastnil řady dalších bojů proti Turkům a Tatarům. Roku 1527 byl jmenován ruským vévodou a velkým korunním hejtmanem. Tarnowského vojenská taktika byla inspirována především vozovou taktikou husitských vojsk. Jejím využitím se proslavil obzvláště v bitvě u Obertyna roku 1531. Tarnowského vojenská sláva se rozšířila po Evropě a jeho schopností si vážil například i císař Karel V.

Jan Tarnowski po sobě zanechal řadu dopisů, pojednání a rukopisných i tištěných knih, které se ve větší či menší míře zpravidla zabývaly vojenstvím dané doby, obranou vlasti nebo válčením proti Turkům. Nejznámější je jeho Consilium rationis bellicae, které bývá považováno za první originální a zároveň nejvýznamnější dílo polského vojenského písemnictví 16. století. Spis se inspiroval ve starších vojenských řádech i v předchozích autorových pracích a tiskem vyšel roku 1558 autorovým nákladem. Název a předmluva knihy jsou napsány latinsky, ovšem zbytek textu je polsky.

Tarnowského Consilium neztratilo na významu ani po skončení 16. století. Svoji oblibu si udrželo i v mladších dobách jakožto dílo odkazující k dávným polským válečným úspěchům, které podněcovalo vlastenecké cítění Poláků v 19. i 20. století. Jenom v druhé polovině 19. století bylo vydáno v Polsku třikrát – a sice v letech 1858, 1864 a 1879. K dosud nejnovějšímu vydání došlo roku 2009 v rámci publikace Jan Tarnowski : hetman i mąż stanu. V Knihovně VHÚ Praha je uložena starší edice s faksimiliemi vydaná v roce 1987.

Na vydání díla Consilium rationis bellicae roku 1987 se podíleli dva významní polští historici raně novověkého vojenství a vojenské knižní kultury – Tadeusz Marian Nowak (1917–2010) a Janusz Sikorski (nar. 1927). Zatímco Sikorski sepsal obsáhlý úvod k dílu, edici opatřil poznámkami a slovníkem Nowak. Oba dva profesoři vojenských dějin se v průběhu svého života významně zasadili o podporu polských vojenských tradic a publikovali desítky prací o polském vojenství a vojenských spisech raného novověku. Jejich dílo je dodnes zásadní pro všechny badatele, kteří chtějí přinést vlastní příspěvek k příslušným tématům.

Sikorski a Nowak přiblížili významné vojenské dílo 16. století současným čtenářům tak, že vedle faksimilie převedli text do moderní latinky a doplnili ho poznámkami. Součástí edice je jak latinská předmluva knihy, tak polský text, který charakterizuje různé aspekty fungování vojska poloviny 16. století. Za zmínku stojí především závěrečná sekce knihy Nauka kladzenia obozu, která se zaměřuje na stavbu a fungování vojenských táborů a jejich zabezpečení pomocí vozové hradby inspirované husitskou taktikou. Dílo je tak podstatným pramenem nejen pro historiky polského vojenství raného novověku, ale přináší hodnotné informace také zájemcům o vojenství českých husitů.

Vydání z roku 1858 si můžete online přečíst zde.

Citace:

TARNOWSKI, Jan. Consilium rationis bellicae. Warszawa: Wydawnictwo Obrony Narodowej, 1987. 206 s.