Tento Artykul o Deffensy, gest od Panůw, Rytjřstwa, Pražan ze wssech Třj Měst, Hornjkůw, a jiných wyslaných z Měst, wssech Třj Stawůw Králowstwj Cžeského …

Tato skromná knížečka s názvem začínajícím Tento Artikul o defensi patří do rozsáhlé skupiny usnesení českých zemských sněmů, které byly od počátku 16. století pravidelně vydávány tiskem. Tento tisk publikoval výsledky rokování tří stavů Českého království, tedy pánů, rytířů a měst, které se uskutečnilo ve dnech 25. a 26. srpna 1618 na Pražském hradě.
Sněm byl svolán direktory prostřednictvím patentů vydaných 16. srpna a rozeslaných do jednotlivých krajů. Artikul o defensi byl vyhlášen v poslední den sněmu a příkaz k jeho vytištění vzešel od všech tří stavů. Oficiální zdůvodnění znělo, že se tak stalo kvůli ochraně náboženství, řádu, práva a svobod proti „všelijakým nebezpečenstvím“.
Pro pochopení okolností vzniku usnesení, je třeba ozřejmit vývoj událostí v oblasti jak politické, tak vojenské, ke kterému došlo od posledního zasedání zemského sněmu uskutečněného koncem června 1618. Jedná se o dobu počínající třicetileté války, respektive české války, tedy několik málo měsíců po pražské defenestraci, kterou vyvrcholila nespokojenost části nekatolické zemské reprezentace s centrální správou Českého království zejména z náboženského hlediska.
Direktorové marně posílali listy císaři do Vídně, ve kterých ho ujišťovali o své poddanosti a žádali ho o přerušení vojenských akcí. Zároveň také hledali pomoc u kurfiřtů, knížat Svaté říše římské a sousedů, z nichž jim někteří poskytovali rady, jak postupovat při smírném řešení. Přitom z vojenského hlediska se situace nevyvíjela pro stavy příliš dobře. V tehdejším bechyňském kraji již operovali žoldnéři pod vedením císařského generála Dampierra, kterým vzdorovaly jednotky naverbované stavy. České Budějovice a Plzeň se nacházely v rukou císařských. Aktuálně pak armáda vedená polním maršálem Buquoyem vtrhla z Moravy, jejíž právě skončený sněm české stavy nepodpořil, do jihovýchodních Čech. Stavové tak čelili nepříteli hned na dvou frontách.
Z těchto důvodů se sněm rozhodl svolat zemskou hotovost, čemuž byl věnován nejrozsáhlejší článek z usnesení. Každý stav měl vypravit jezdce i pěšáky řádně vyzbrojené a vystrojené na pomoc verbovanému vojsku. Hotovost měla být soustředěna v několika fázích. V první se měla v rámci jednotlivých krajů soustředit do 2. září do krajských měst. Výjimku tvořil plzeňský kraj, kde s ohledem na císařskou posádku Plzně bylo stanoveno náhradní shromaždiště, kterým byly Klatovy. V následující fázi se měla jednotlivá uskupení do 3. září přesunout podle krajů na pět stanovených míst (Čáslav, Nymburk, Rokycany, Tábor a Praha), kde měla čekat na další pokyny. Dle druhého článku mělo být jednáno se zástupci Chebska, Loketska a Kladska, aby se k nim připojili a také svolali hotovosti. Zmíněné kraje měly totiž vlastní sněmy a usnesení českého zemského sněmu se na ně nevztahovala. Třetí a poslední článek ustanovoval zástupce jednotlivých stavů (27 pánů, 26 rytířů a 22 měšťanů), kteří měli spolu s direktory jednat s plánovanou delegací stavů Moravského markrabství.
Tisk osmerkového formátu, který se nachází v Knihopisu pod číslem 383, pochází z tiskárny Samuela Adama z Veleslavína, který byl synem slavného Daniela Adama z Veleslavína a působil na Starém Městě pražském v letech 1613 až 1620. Po bitvě na Bílé hoře odešel do emigrace a tiskárna mu byla zkonfiskována. Historie osudů exempláře uchovávaného v Knihovně VHÚ je téměř neznámá. Dohledatelný je pouze jeden z předchozích vlastníků, kterým byl český politik a novinář Julius Grégr (1831–1896). Kniha se dočkala počátkem 90. let 20. století restaurátorského zákroku, při kterém byla opatřena lepenkovou vazbou potaženou modrým ručně dělaným papírem.
Artikul o defensi představuje i přes svou útlou tloušťku přední pramen pro dějiny počátku druhého stavovského povstání v Čechách. Z hlediska vojenských dějin má rovněž význam pro studium zabývající se zemskou hotovostí.

Knihu si můžete přečíst on-line.

Citace:
Tento Artykul o Deffensy, gest od Panůw, Rytjřstwa, Pražan ze wssech Třj Měst, Hornjkůw, a jiných wyslaných z Měst, wssech Třj Stawůw Králowstwj Cžeského … Staré Město pražské: Samuel Adam z Veleslavína, 1618. [12] l.