Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Fotogalerie

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Střelba jako sportovní disciplína má velmi bohatou a letitou tradici. Již v raném období palných zbraní se museli střelci na svou činnost připravovat, zdokonalovat se a cvičit v mířené střelbě. Až do rozšíření civilních palných zbraní se ke střeleckému výcviku užívaly běžné zbraně bojové. Po sestrojení prvních zámkových mechanismů mohly být hlavně opatřeny mířidly a začaly vznikat speciální zbraně, určené výlučně pro terčovou střelbu.

V 16. století se mířidla zdokonalila a objevilo se plátkové nebo trubičkové hledí, které bylo nejvhodnější pro střelbu na pevný bod, kdy střelec nepotřeboval vnímat širší okolí terče, jako tomu bylo při lovu. Od 16. století je znám i napínáček – zařízení snižující odpor spouště na nepatrnou hodnotu, zrychlující odpálení zbraně a omezující možnost strhnutí rány v okamžiku výstřelu. Od 16. až do počátku 19. století se typickou terčovnicí stala kulovnice s kolečkovým zámkem, později s křesadlovým zámkem, vybavená dioptrem a napínáčkem. Sportovní střelba byla v té době značně rozšířena. Střelecké soutěže pořádali panovníci i šlechta, ale především byly tato zábava a sport spojeny se životem měst.

Terčovnice z dílny chebského puškaře Kaspara Markla má ocelovou oktagonální hlaveň s osmi drážkami, s nastavitelným hledím a trubicovitou muškou. Na horní plošce je hlaveň značena „K. MARKL IN EGER“. Perkusní zámek i zámková protideska jsou po celé ploše zdobeny rytinou rozvilin. Puška je polopažbená, pažba z ořechového dřeva s výraznou lícnicí je zdobena řezbou rostlinného a lineárního ornamentu. Železný kryt penálku v hlavišti pažby je zdoben kvalitní rytinou scény terčové střelby na střelnici. V penálku je uloženo miniaturní příslušenství zbraně – montážní nástroj na piston, jehla k čištění pistonu, koudelníček, „červ“ k vyjmutí střely z hlavně a odměrka na střelný prach.

Celková délka 1235 mm, délka hlavně 823 mm, ráže 10 mm.

Terčovnice byla do sbírek VHÚ získána nákupem v roce 2013.

 

Aktuálně


V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…