Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Fotogalerie

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Střelba jako sportovní disciplína má velmi bohatou a letitou tradici. Již v raném období palných zbraní se museli střelci na svou činnost připravovat, zdokonalovat se a cvičit v mířené střelbě. Až do rozšíření civilních palných zbraní se ke střeleckému výcviku užívaly běžné zbraně bojové. Po sestrojení prvních zámkových mechanismů mohly být hlavně opatřeny mířidly a začaly vznikat speciální zbraně, určené výlučně pro terčovou střelbu.

V 16. století se mířidla zdokonalila a objevilo se plátkové nebo trubičkové hledí, které bylo nejvhodnější pro střelbu na pevný bod, kdy střelec nepotřeboval vnímat širší okolí terče, jako tomu bylo při lovu. Od 16. století je znám i napínáček – zařízení snižující odpor spouště na nepatrnou hodnotu, zrychlující odpálení zbraně a omezující možnost strhnutí rány v okamžiku výstřelu. Od 16. až do počátku 19. století se typickou terčovnicí stala kulovnice s kolečkovým zámkem, později s křesadlovým zámkem, vybavená dioptrem a napínáčkem. Sportovní střelba byla v té době značně rozšířena. Střelecké soutěže pořádali panovníci i šlechta, ale především byly tato zábava a sport spojeny se životem měst.

Terčovnice z dílny chebského puškaře Kaspara Markla má ocelovou oktagonální hlaveň s osmi drážkami, s nastavitelným hledím a trubicovitou muškou. Na horní plošce je hlaveň značena „K. MARKL IN EGER“. Perkusní zámek i zámková protideska jsou po celé ploše zdobeny rytinou rozvilin. Puška je polopažbená, pažba z ořechového dřeva s výraznou lícnicí je zdobena řezbou rostlinného a lineárního ornamentu. Železný kryt penálku v hlavišti pažby je zdoben kvalitní rytinou scény terčové střelby na střelnici. V penálku je uloženo miniaturní příslušenství zbraně – montážní nástroj na piston, jehla k čištění pistonu, koudelníček, „červ“ k vyjmutí střely z hlavně a odměrka na střelný prach.

Celková délka 1235 mm, délka hlavně 823 mm, ráže 10 mm.

Terčovnice byla do sbírek VHÚ získána nákupem v roce 2013.

 

Aktuálně


Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…