Těžké samohybné dělo ISU-152

Těžké samohybné dělo ISU-152

Fotogalerie

Těžké samohybné dělo ISU-152
Těžké samohybné dělo ISU-152
Těžké samohybné dělo ISU-152
Těžké samohybné dělo ISU-152 (dobová fotografie)
Těžká samohybná houfnice ISU-152 vznikla jako logické pokračování vývoje samochodky SU-152, která byla postavena na podvozku těžkých tanků KV (Konstantin Vorošilov). Místo řady tanků KV vyvinul konstrukční kolektiv z čeljabinského Kirovova závodu novou rodinu tanků IS (Josef Stalin). Vyznačovala se jednodušší výrobou, zlepšenou pancéřovou ochranou, spolehlivějším motorem V-2 IS, planetovým směrovým ústrojím a novou hlavní převodovkou. Strojový spodek tanku byl převzat jako základ pro konstrukci samohybné kanónové houfnice. V přední části byla z rovných pancéřových plátů vytvořena nástavba, do které byla zastavěna kanónová houfnice ML-20S. Tato zbraň byla vedle kanónu D-25T (v tanku IS-2) a D-25S (v samochodce ISU 122) prakticky jediná, která dokázala na větší vzdálenost probíjet čelní pancíř německých tanků Panter, Tiger a samohybných děl Ferdinand. Proto pro ni vojáci používali přezdívku „Zvěroboj“ (lovec zvěře). Výroba probíhala v Kirovově závodu (Tankograd) ve městě Čeljabinsk a ke konci války také v Leningradském Kirovově závodu. Od roku 1944 do konce války bylo vyrobeno 4 075 samochodek ISU.
V roce 1950 bylo samohybné dělo ISU-152 pod označením SD-152 zavedeno do výzbroje
1. tankosamohybného pluku ve Strašicích v počtu 36 kusů. Pluk v roce 1956 zanikl, ale samohybná děla ve výzbroji zůstala. Nacházela se na skladových základnách a v letech 1966 až 1972 byla dokonce předurčena pro posílení brigády Pohraniční stráže, která byla v uvedené době zařazena do složení ČSLA.Houfnice byla do sbírek VHÚ získána v roce 1968 převodem od VÚ 7346 Stráž pod Ralskem.

Technická data

Hmotnost: 46 000 kg
Osádka: 5 mužů
Výzbroj:
kanónová houfnice
- typ: 152 mm vz. 1937/43 ML-20S
- ráže 152,4 mm
- délka: 33,5 ráže
- počet nábojů: 20 kusů
kulomet
- typ: DŠK vz. 1938
- ráže: 12,7 mm
- počet nábojů: 250 kusů
Tloušťka pancíře:
Korba
- příď: 60-90 mm
- záď: 60 mm
- boky: 90 mm
- dno a vrch: 20-30 mm
Bojový prostor
- příď: 75-90 mm
- záď: 60 mm
- boky: 90 mm
- strop: 22-30 mm
Max. rychlost:
- na silnici: 35-37 km/h
- v terénu: do 14 km/h
Dojezd:
- na silnici: 220 km
- v terénu: 80 km

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…