Těžkooděnci jsou oděni do celoplátové zbroje včetně plechového podbradí a přilby se sklopným hledím, zvané šalíř. Vyzbrojeni jsou jezdeckými kopími, meči a štíty. Ochranou v podobě plátové zbroje jsou vybavena i jejich zvířata. Oba koně nesou v tomto případě plát kryjící hruď, lamelové segmenty na šíji a čelní masku, zvanou šafron, jež chránila hlavu koně jakožto nejexponovanější potenciální cíl protivníkova úderu. Zbroj doplňují pláty chránící zadní část boků a hřbetu.
Kolorování figurek dominuje především šedostříbřitý odstín, použitý pro znázornění prvků plátové zbroje a příslušných součástek zbraní a výstroje. Druhou převažující barvou je hnědá. Ve světlejších odstínech představuje řemení, potahy sedel a jiné kožené části výstroje, zatímco odstín s přechodem do béžové je použit na dřevo ratišť jezdeckých kopí a tmavohnědý ke zpodobnění srsti koní, jejichž kopyta a ohony jsou kolorovány černě. Barvami na kabátcích přes kyrys, tzv. tabardech, sloužících k identifikaci jezdců na bitevním poli, jsou u prvního jezdce žlutá, u druhého pak zelená spolu s barvami na modro bíle polceném štítě.
Figurky znázorňují těžkooděné jezdce, kteří se teoreticky mohli účastnit bitvy u Wakefieldu, k níž došlo 30. prosince 1460. V době bitvy u Wakefieldu by ovšem takto vybavení ozbrojenci patřili k nejlépe situovaným šlechticům, schopným držet krok s „módními novinkami“ platnéřského umění, neboť obdobné typy tzv. gotických plátových zbrojí byly ve větší míře typické až pro poslední čtvrtinu 15. století. Samotné střetnutí u Wakefieldu bylo jedním z mnoha srážek v průběhu vleklého zápasu o anglický trůn mezi rody Lancasterů a Yorků v letech 1455-1485, známém jako války růží. K boji došlo v západní oblasti Yorkshire blízko hradu Sandal. Richard, vévoda z Yorku, aspirující na královskou korunu, tehdy držel s vojskem zmíněný hrad, přesto však z ne zcela jasných důvodů vytáhl z hradeb vstříc silnější lancasterské armádě. Lancasterští velitelé Henry Beaufort, vévoda ze Somersetu, a Henry Percy, hrabě z Northumberlandu, zde uštědřili yorkské straně porážku v boji, během něhož padl vévoda z Yorku i jeho syn Edmund, hrabě z Rutlandu, přičemž jejich spojenec Richard Neville, hrabě ze Salisbury, byl zajat a popraven po boji. Hlavy všech tří šlechticů vítězové posléze pověsili na západní bránu v Yorku a tu vévodovu „ozdobili“ výsměšnou papírovou korunou.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.