Těžkoodění jezdci, kolem 1420

Těžkoodění jezdci, kolem 1420

Na počátku července roku 1420 se husitská Praha ocitla v obležení křižáckých vojsk Zikmunda Lucemburského. Vojsko obléhatelů bylo kolem města rozloženo ve třech táborech a katolické posádky kontrolovaly klíčové opevněné body, Pražský hrad a Vyšehrad. Poslední strategicky důležitý bod představoval vrch Vítkov, na němž však stihli husité vybudovat provizorní opevnění. Ve snaze získat kontrolu nad Vítkovem podnikli křižáci 14. července útok na třech místech proti pražskému opevnění, zatímco čtvrtý voj napadl sruby na Vítkově. Obránci srubů však kladli houževnatý odpor a v klíčovém okamžiku jim na pomoc přibyla posila z Prahy, kde husité včas prohlédli křižácký záměr uchvátit vítkovské opevnění. Úder pomocného sboru katolíky zaskočil a uvedl ve zmatek, takže ti, kteří nepadli nebo se nezřítili ze skal, raději ustoupili. V této souvislosti skončily stažením i další křižácké útoky na Prahu.

Cínové figurky znázorňují těžkooděné jezdce ve zbroji odpovídající období první čtvrtiny 15. století. Oba jezdci jsou oděni do celoplátových zbrojí, přes něž mají oblečeny krátké volnější textilní kabátce – tabardy – jež zpravidla nosily heraldické znaky konkrétního jezdce a sloužily k jeho identifikaci na bojišti. Tabardy jsou v tomto případě kolorovány pouze jednobarevně tmavě zelenou u prvního a tmavě modrou u druhého jezdce. Zatímco první jezdec má na hlavě přilbu zvanou basinet (či v tomto případě „velký basinet“) se sklopným hledím a zesílenou ochranou krku, přilba druhého jezdce vyhlíží poněkud podivně a připomíná jakousi kombinaci basinetu a přilby zvané šalíř, doplněnou o plátové podbradí. Oba těžkooděnci nemají kopí ani štíty a jsou znázorněni pouze s meči v pochvách u boku. Stříbřitě metalická barva zbroje kontrastuje s bílou a hnědou barvou koňských těl, doplněných o dobové postroje a sedla. Ke znázornění sedel a upnutí obou figurek posloužilo několik odstínů hnědé a červenohnědé barvy, liší se však barvami postrojů – bílý kůň nese rudě kolorované řemení se znázorněnými stříbrošedými aplikami, postroj hnědáka je kolorován do tmavožluta. Černá barva, použitá na hřívě a ohonu hnědáka, našla uplatnění také na pochvách mečů a kopytech, stojících na tmavě zelených podstavcích.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 1. část

12. 08. 2025
Před 80 lety se do vlasti vrátili českoslovenští letci, kteří za 2.…
Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

Podívejte se na předměty z bohatých sbírek VHÚ Praha, které byly popsány pro web

11. 08. 2025
Kurátoři podsbírek Vojenského historického ústavu Praha pro webovou stránku dosud popsali více…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…