Těžkoodění jezdci z konce 15. století - korouhevníci 

Těžkoodění jezdci z konce 15. století - korouhevníci 

Od konce 13. století, kdy byl položen základ švýcarského Spříseženstva, až do počátku 16. století proběhlo několik válečných konfliktů mezi Spříseženstvem a rodem Habsburků, kteří měli v oblastech švýcarských kantonů své vlastní zájmy. Posledním velkým konfliktem tohoto druhu byla tzv. švábská válka, která probíhala od ledna do září roku 1499. Hlavní příčinou této války byl spor o kontrolu oblasti Val Müstair a blízkého průsmyku Umbrail, který představoval důležitou spojnici s údolím řeky Addy v severní Itálii. Dalším z důvodů bylo také odmítnutí Švýcarů podílet se na placení nové daně „Reichspfennig“, z níž měla být dlouhodobě placena císařská armáda Habsburků a která byla vyhlášena na říšském sněmu ve Wormsu v roce 1495. Válka, která se od začátku klonila v neprospěch Habsburků, vyvrcholila po sérii menších střetů habsburskou prohrou v bitvě u Dornachu 22. července 1499. Výsledkem bylo uzavření basilejského míru 22. září 1499, jímž byla definitivně uznána nezávislost švýcarského Spříseženstva včetně výjimky z usnesení říšského sněmu ve Wormsu z roku 1495. 

Figurky představují těžkooděné jezdce v tzv. německé plátové zbroji z poslední čtvrtiny 15. století. Oba jezdci mají přilbu typu šalíř, jezdecké štíty typu tarče a u pasu meče. Přes zbroj mají oblečené kabátce – tabardy. První jezdec v zeleném tabardu nese korouhev střídajících se zelených a stříbrných (bílých) pruhů a zelenobíle polcenou tarči, kropíř jeho hnědého koně je zelený. Druhý jezdec v modrém tabardu nese korouhev s černým orlem císaře Svaté říše římské na zlatém (žlutém) poli a černožlutě polcenou tarči, kropíř jeho bílého koně je modrý se štítkem, děleným pokosem v černožlutých barvách. Sedla a řemení jsou hnědé, uzda u druhého jezdce je modrá. 

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století. 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…