Italské války, probíhající s přestávkami od roku 1495 do roku 1559, měly mnoho účastníků, avšak hlavními protihráči zde byli Habsburkové a králové Francie, kteří se snažili o vzájemné oslabení toho druhého a o co největší politické a územní zisky na Apeninském poloostrově. Do tohoto období spadá také tzv. druhá italská válka z let 1499−1501, v níž se střetl milánský vévoda Lodovico Sforza s francouzským králem Ludvíkem XII., podporovaným italskou protisforzovskou opozicí. Válka skončila po vzájemném přebírání kontroly nad Milánem bitvou u Novary v roce 1500, kde Ludvík XII. definitivně zvítězil a vévoda Lodovico se stal jeho zajatcem.
Figurky představují těžkooděné jezdce v tzv. italské plátové zbroji přelomu 15. a 16. století. První jezdec má tzv. límcovou přilbu s bílým chocholem, přes rameno má položené jezdecké kopí, meč u pasu a zelenou suknici. Plátová zbroj jeho koně je částečně malovaná červeně, uzda a řemení jsou modré. Druhý jezdec má přilbu zvanou armet s chocholem z rovných bílých per na temeni a žlutým peřím v týle, fialovou suknici a tasený meč v pravici. Řemení a uzda jsou zelené. Na hrudním plátu jeho koně je malovaný motiv bílého kříže na červeném poli (kříž sv. Michala), který byl ve středověku a raném novověku univerzálním rozlišovacím znakem vojsk francouzských králů.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.