Bitva u Kressenbrunu představovala vyústění dlouhodobého sporu o kontrolu Rakous a Štýrska mezi Přemyslem Otakarem II. a uherským králem Bélou IV. České a uherské vojsko se tak setkalo koncem června 1260 nedaleko obce Kressenbrunn u řeky Moravy, která obě vojska oddělovala. Obě strany týden vyčkávaly, než nakonec došlo k dohodě, že Uhři 12. července přebrodí řeku a nebudou napadeni až do poledních hodin 13. července, aby mohlo dojít k řádné bitvě. I přes tuto dohodu došlo po přechodu části uherského vojska hned 12. července k boji – podle jedné verze porušili příměří uherští Kumáni, kteří po přebrodění zaútočili spolu s předvojem uherského vojska na český tábor. Češi tento útok zastavili a následným protiútokem porazili celé uherské vojsko, které se ještě kompletně nepřebrodilo. Podle druhé verze naopak příměří porušil Přemysl, když zaútočil na Uhry překonávající Moravu a snadno je tedy porazil. Výsledkem bitvy bylo v každém případě české vítězství a definitivní získání vlády v rakouských zemích.
Figurka představuje těžkooděného jezdce z období 13. století. Jezdec je oblečen v kroužkové zbroji pokrývající celé tělo a na hlavě má tzv. hrncovou přilbu. Přes zbroj má oblečený červený látkový přehoz (varkoč), v pravé ruce drží jezdecké kopí opřené patkou o zem. Na černém opasku má zavěšenou dýku a meč, přes levou paži třímající otěže má pověšen žlutý trojúhelníkový štít s červeným drakem. Těžkooděnec sedí na hnědém koni oblečeném do červenožlutě pruhovaného kropíře.
Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.