U příležitosti třetího Mezinárodního studentského dne v roce 1943 vydal Kulturní odbor ústředního svazu československého studentstva v Londýně úzkou brožuru 17. listopad 1943. Jejím obsahem je soubor třech básní - Tak dávno, Rekviem nad devíti chlapci a Bez křížů hroby - jejichž autoři čerpají z říjnových a listopadových událostí roku 1939 v Československu.
Protiněmeckou demonstraci 28. října 1939 v Praze tehdy ukončil ozbrojený zásah oddílů SS, přičemž byli smrtelně raněni student medicíny Jan Opletal a pekařský učeň Václav Sedláček. Právě Opletalův pohřeb 15. listopadu, jehož se účastnily tisíce lidí, se stal bezprostřední záminkou k rozsáhlému zásahu proti studentům coby nejradikálnější složce českého obyvatelstva, který vyvrcholil o dva dny později zatčením 1200 studentů, popravením devíti z nich a uzavřením českých vysokých škol. Na památku těchto událostí byl v roce 1941 17. listopad vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva.
Autory jednotlivých básní jsou významný studentský funkcionář Lubor Zink, který v době druhé světové války sloužil v československé zahraniční armádě, a básník Viktor Fischl (hebrejským jménem Avigdor Dagan), který v té době pracoval jako vedoucí oddělení v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí. Básně jsou doplněny kresbami významného karikaturisty Antonína Pelce a celý soubor uzavírá poselství prezidenta Edvarda Beneše k mezinárodnímu studentskému dni.
Rozměry: 18,5 x 12,5 cm
Tisk se nacházel v pozůstalosti četaře československé armády ve Velké Británii Jaromíra Málka a do sbírky VHÚ Praha byl darován v roce 2017.