Kniha se zabývá osobností jednoho z nejvýznamnějších českých vojevůdců Jana Žižky z Trocnova, který se nesmazatelně zapsal do českých dějin sérií vítězně vybojovaných bitev na počátku husitských válek. O mládí a prvních dvou třetinách Žižkova života není mnoho pramenných zmínek, které by umožňovaly s větší určitostí dokumentovat jeho osudy v tomto období. Víme tak jenom, že roku 1408 vyhlásil opověď, tedy nepřátelství, Jindřichovi z Rožmberka a Českým Budějovicím. Potom se přidal ke zbojnické tlupě, které velel muž zvaný Matěj. V následujícím roce byl Jan Žižka králem Václavem IV. amnestován a v letech 1409–1411 pravděpodobně bojoval jako žoldnéř na straně polského krále Vladislava II. Jagellonského proti řádu německých rytířů. Následně působil jako vrátný ve službách krále, ale první podrobnější zprávy o něm se vztahují až k roku 1419, kdy se účastnil staroměstské defenestrace. Na podzim z Prahy odešel do Plzně, kde se zdržel pět měsíců. Přibližně v tomto období se začal profilovat jako silný a autoritativní velitel. První větší střet vítězně vybojoval u Nekmíře. Relativně nedlouho nato opět triumfoval u Sudoměře a následovala celá série vítězně vedených střetů a bitev. Žižka byl nejenom vynikající velitel a taktik, ale také zanícený a nekompromisní stoupenec nápravy světské církve. Jeho spolubojovníci k němu chovali značný respekt a oddanost. O tom svědčí i fakt, že orebité po jeho smrti sami přijali jméno sirotci.
Publikace, která má celkem 228 stran a obsahuje jeden zinkografický snímek, je v současné době svázána v pevných deskách spolu s dalšími přívazky Obrana knížete Václava svatého proti smyšlenkám a křivým úsudkům o jeho povaze od Josefa Kalouska, který byl vydán v roce 1901 v Praze, a dále také s kapitolou Oprava a doplněk k životopisu Žižkovu od V. V. Tomka a Literární památky, duch a povaha Žižkova od Huga Tomana.
Autor publikace, Václav Vladivoj Tomek, proslul zejména jako historik, byl ale i archivářem, pedagogem a aktivně se zapojoval do politiky. Narodil se 31. května 1818 v Hradci Králové do rodiny obuvnického mistra. Po gymnáziu studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde také později po jejím rozdělení v roce 1882 na českou a německou část působil jako první rektor české části. V rozmezí let 1855–1901 sepsal své životní dílo, dvanáctidílný Dějepis města Prahy, a je také autorem pětisvazkového díla Základy starého místopisu pražského. Ačkoliv v knize Jan Žižka popisuje tohoto brilantního vojevůdce snad až příliš patrioticky, tak tato publikace stále patří mezi ty stěžejní, které byly o tomto významném muži sepsány. O její neustávající popularitě i v současné době svědčí fakt, že byla a je opakovaně znovu vydávána.
Citace:
Tomek, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: J. Otto knihtiskárna, 1879.