Většina praporů ve sbírce VHÚ představuje symbol, pod kterým bojovali nebo sloužili českoslovenští vojáci. Na druhé straně je zde však i několik praporů, které byly čs. vojáky ukořistěny nepříteli v boji. Samotný akt ukořistění praporu jako nejvyššího symbolu je považován za ponížení dotčené jednotky. Jedním z takových předmětů je maďarská vlajka, ukořistěná vojáky nového čs. státu během bojů o železniční stanici Hlohovec na začátku prosince 1918. Pod nepřátelskou palbou jí ze stanice získal příslušník čs. II. námořní setniny František Lněnička.
Vlajka je vyrobena z jemné vlněné tkaniny s barevným potiskem. Motiv se skládá ze tří vodorovných pruhů červené, bílé a zelené barvy, centrálním motivem je maďarský znak se svatoštěpánskou korunou. Rozměr je 96 x 220 cm. Potisk zelenou barvou při běžném používání obarvil značnou část vlajky.
Předmět byl do sbírky Památníku odboje předán Nezávislou jednotou čs. legionářů ve 20. letech 20. stol. a byl ve 30. letech součástí stálé expozice Památníku osvobození.