Úplný výtah z Řádu vojenského cvičení, daného c. k. pěšímu vojsku : (Exerzir-Reglement.). Díl I.

Setník c. k. armády a profesor na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě Ferdinand Čenský (1829–1887) má uloženo v Knihovně VHÚ Praha značné množství svých publikací. Jedná se především o překlady výcvikových či služebních řádů rakouské či rakousko-uherské armády, dále pak různé rukověti a „knihy vojínů“, které měly přiblížit vojákům českého původu jejich povinnosti v armádě a další reálie, které by pro ně při standardním německém podání nemusely být příliš srozumitelné.

O Čenského povolanosti k těmto překladům svědčí nejen skutečnost, že byl vojákem, který se propracoval z postavení prostého vojína v pěším pluku č. 11 k hodnosti setníka, ale také fakt, že jazykové schopnosti tohoto bývalého žurnalisty byly velmi dobré. Díky nim se stal armádním „expertem“ na český jazyk. V roce 1869 byl povolán jako učitel českého jazyka a literatury do novoměstské vojenské akademie, v kteréžto funkci nahradil majora Tomáše Akvina Buriana (1802–1874). V letech 1873–1880 Čenský dokonce vyučoval češtině arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a Ottu.

Většina Čenského knih ve fondu naší knihovny je svým autorem (nebo spíše překladatelem) podepsaná. Některé z nich navíc obsahují množství autorských rukopisných poznámek, z čehož je patrné, že se mohlo jednat o první výtisky určené k finálním korekturám. Výjimkou nejsou dva zdejší exempláře prvního dílu Úplného výtahu z Řádu vojenského cvičení. Drobný svazek se signaturou II A 647/1 má na titulním listě nejen Čenského rukopisný podpis, ale i poznámku: „První archy korigované. (Vývěsky.)“ Publikace skutečně obsahuje několik červených a modrých korektorských značek. Více opoznámkovaný je ovšem exemplář II A 646, do které je navíc vlepený list popsaný Čenského rukopisem.

Popisovaná publikace není primárně určena prostým vojínům, ale spíše poddůstojníkům a důstojníkům, kteří se starají o základní výcvik vojínů. Kromě výkladu teoretické látky, ve které má být nový voják vzdělán, a praktických cvičení, kterým se má voják naučit, v knize najdeme také např. základní rozvrh výuky. V něm je předepsáno, kolik hodin má být vojín v kolikátém týdnu svého základního výcviku vyučován prakticky a kolik hodin má být vzděláván teoreticky. Zmíněno je zde také množství výstroje, které má voják s sebou po dobu výcviku nosit.

Úplný výtah z Řádu vojenského cvičení neobsahuje jen strohý text, ale také ilustrační obrázky zobrazující správné provádění cviků. Dále zde nalezneme grafická znázornění rozestavění větších organizačních jednotek a notové záznamy vojenských signálů a pochodů pro buben a pro polnici. Zmíněné povely jsou nejprve uváděny německy, teprve poté přeloženy do češtiny společně s jejich českým podrobným popisem a vysvětlením.

Kniha je zajímavým pramenem, který nám přibližuje základní výcvik pěchoty v 80. letech 19. století a v jeho rámci především výcvik českých vojínů českými poddůstojníky. Není tedy pouze dokladem soudobého vojenství, ale také zdrojem pro studium určitých aspektů fungování českého elementu v armádě rakousko-uherské monarchie.

 

Elektronickou podobu knihy si můžete objednat prostřednictvím služby EoD v Knihovně VHÚ.

Podmínky služby EoD naleznete zde.

 

Citace:

Úplný výtah z Řádu vojenského cvičení, daného c. k. pěšímu vojsku : (Exerzir-Reglement.). Díl I. Těšín: Karel Prochaska, 1881. IV, 271 ; [1] l. obr. příl.