Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Organizátoři proslulé Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 hledali všemožné způsoby, jak učinit akci zajímavější. Padl návrh, aby v areálu vznikla vzduchoplavecká hala se zázemím, určená pro mimořádnou a na tu dobu v Čechách neslýchanou atrakci – lety balonem.

Práva na její provoz získal podnikatel Samuel Hoffmann, jenž za tím účelem najal německého vzduchoplavce Maximiliána Wolffa, aby přípravy osobně řídil. „Kysibelka“ (německy „Ciesshübler“) byl balon nadnášený svítiplynem, nikoliv horkým vzduchem a i z tohoto důvodu se do výstavního pavilonu musel vejít v nafouknutém stavu, aby ho nebylo třeba před každým odstavením složitě vypouštět.

Stavba a balon byly zkolaudovány dne 23. května 1891 a o dva dny později se začalo s oficiálním provozem. Jedním z prvních, kdo se nechal v balonu přivázaném na laně vynést do výše, byl královský místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein.

Po pouhých pár týdnech se nechal Wolff přemluvit k tomu, aby balon absolvoval i zcela volný let. K němu došlo 16. června 1891. Wolff operaci řídil ze země a nechal v balonu vystoupat tři muže, kteří jen zázrakem přežili ztroskotání, jež následovalo. Balon ve vysoké výšce praskl a jeho trosky se pomalu snesly na jeden z továrních komplexů v Holešovicích, kde dopadly do těsné blízkosti tavící pece a částečně se vzňaly. I když při nehodě – která byla vůbec první leteckou nehodou na našem území – nepřišel nikdo o život, začalo vyšetřování a soud, který vyústil v trest odnětí svobody pro vzduchoplavce Wolffa v trvání osmi dnů. Wolff však prchl do ciziny, díky čemuž trestu vyhnul.

Ve sbírce VHÚ se dochoval vzácný odznak, který byl Maximiliánem Wolffem předáván platícím pasažérům po dobu, kdy byl balon Kysibelka v rámci Jubilejní výstavy v provozu.

Popis:

Kosočtverečný odznak na závěsu je ražen z mosazi. Na averzu lze v těžišti spatřit horkovzdušný balon s proutěným košem v oblačné obloze. Vedle koše se nachází dělená datace 18/91. Dolní část zdobí veduta nedostavěné katedrály sv. Víta v Praze. Na reverzu je kosočtverečná střední plocha s nápisem vyvedeným bezpatkovou majuskulou: STATEČ. VĚTROPLAVCI VĚNUJE ZA ODVAHU TUTO MEDAILI KAPITÁN MAXMILIÁN WOLFF. V borduře totožného tvaru se táhne opis: VŠEOB. ZEMSKÁ J. VÝSTAVA V PRAZE / PRAŽSKÁ VĚTROPLAVECKÁ ŠKOLA. Odznak vybavený svislou upínací jehlicí je za ouško zavěšen na převýšení v podobě čepice s blíže neurčenou kokardou (čepice je položena na zdobně zkroucenou stuhu).

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha převeden ze starých fondů Památníku národního osvobození.

 

Aktuálně



Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

03. 01. 2026
V minulém roce otiskl časopis Historie a vojenství příspěvek, přibližující rozmístění sovětských raketových…
Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

01. 01. 2026
Přejeme rok, který vám splní vše, co si přejete a bude pro…
Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

30. 12. 2025
Dovolujeme si upozornit, že Armádní muzeum Žižkov, Národní památník na Vítkově s…
Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

29. 12. 2025
Ve dvě hodiny a dvanáct minut po půlnoci 29. prosince 1941 byli…
Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

27. 12. 2025
Těsně před Vánocemi v roce 1975 schválilo Kolegium ministra národní obrany zavedení do…