Organizátoři proslulé Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 hledali všemožné způsoby, jak učinit akci zajímavější. Padl návrh, aby v areálu vznikla vzduchoplavecká hala se zázemím, určená pro mimořádnou a na tu dobu v Čechách neslýchanou atrakci – lety balonem.
Práva na její provoz získal podnikatel Samuel Hoffmann, jenž za tím účelem najal německého vzduchoplavce Maximiliána Wolffa, aby přípravy osobně řídil. „Kysibelka“ (německy „Ciesshübler“) byl balon nadnášený svítiplynem, nikoliv horkým vzduchem a i z tohoto důvodu se do výstavního pavilonu musel vejít v nafouknutém stavu, aby ho nebylo třeba před každým odstavením složitě vypouštět.
Stavba a balon byly zkolaudovány dne 23. května 1891 a o dva dny později se začalo s oficiálním provozem. Jedním z prvních, kdo se nechal v balonu přivázaném na laně vynést do výše, byl královský místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein.
Po pouhých pár týdnech se nechal Wolff přemluvit k tomu, aby balon absolvoval i zcela volný let. K němu došlo 16. června 1891. Wolff operaci řídil ze země a nechal v balonu vystoupat tři muže, kteří jen zázrakem přežili ztroskotání, jež následovalo. Balon ve vysoké výšce praskl a jeho trosky se pomalu snesly na jeden z továrních komplexů v Holešovicích, kde dopadly do těsné blízkosti tavící pece a částečně se vzňaly. I když při nehodě – která byla vůbec první leteckou nehodou na našem území – nepřišel nikdo o život, začalo vyšetřování a soud, který vyústil v trest odnětí svobody pro vzduchoplavce Wolffa v trvání osmi dnů. Wolff však prchl do ciziny, díky čemuž trestu vyhnul.