Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Organizátoři proslulé Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 hledali všemožné způsoby, jak učinit akci zajímavější. Padl návrh, aby v areálu vznikla vzduchoplavecká hala se zázemím, určená pro mimořádnou a na tu dobu v Čechách neslýchanou atrakci – lety balonem.

Práva na její provoz získal podnikatel Samuel Hoffmann, jenž za tím účelem najal německého vzduchoplavce Maximiliána Wolffa, aby přípravy osobně řídil. „Kysibelka“ (německy „Ciesshübler“) byl balon nadnášený svítiplynem, nikoliv horkým vzduchem a i z tohoto důvodu se do výstavního pavilonu musel vejít v nafouknutém stavu, aby ho nebylo třeba před každým odstavením složitě vypouštět.

Stavba a balon byly zkolaudovány dne 23. května 1891 a o dva dny později se začalo s oficiálním provozem. Jedním z prvních, kdo se nechal v balonu přivázaném na laně vynést do výše, byl královský místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein.

Po pouhých pár týdnech se nechal Wolff přemluvit k tomu, aby balon absolvoval i zcela volný let. K němu došlo 16. června 1891. Wolff operaci řídil ze země a nechal v balonu vystoupat tři muže, kteří jen zázrakem přežili ztroskotání, jež následovalo. Balon ve vysoké výšce praskl a jeho trosky se pomalu snesly na jeden z továrních komplexů v Holešovicích, kde dopadly do těsné blízkosti tavící pece a částečně se vzňaly. I když při nehodě – která byla vůbec první leteckou nehodou na našem území – nepřišel nikdo o život, začalo vyšetřování a soud, který vyústil v trest odnětí svobody pro vzduchoplavce Wolffa v trvání osmi dnů. Wolff však prchl do ciziny, díky čemuž trestu vyhnul.

Ve sbírce VHÚ se dochoval vzácný odznak, který byl Maximiliánem Wolffem předáván platícím pasažérům po dobu, kdy byl balon Kysibelka v rámci Jubilejní výstavy v provozu.

Popis:

Kosočtverečný odznak na závěsu je ražen z mosazi. Na averzu lze v těžišti spatřit horkovzdušný balon s proutěným košem v oblačné obloze. Vedle koše se nachází dělená datace 18/91. Dolní část zdobí veduta nedostavěné katedrály sv. Víta v Praze. Na reverzu je kosočtverečná střední plocha s nápisem vyvedeným bezpatkovou majuskulou: STATEČ. VĚTROPLAVCI VĚNUJE ZA ODVAHU TUTO MEDAILI KAPITÁN MAXMILIÁN WOLFF. V borduře totožného tvaru se táhne opis: VŠEOB. ZEMSKÁ J. VÝSTAVA V PRAZE / PRAŽSKÁ VĚTROPLAVECKÁ ŠKOLA. Odznak vybavený svislou upínací jehlicí je za ouško zavěšen na převýšení v podobě čepice s blíže neurčenou kokardou (čepice je položena na zdobně zkroucenou stuhu).

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha převeden ze starých fondů Památníku národního osvobození.

 

Aktuálně



Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…