Snaha o sjednocení roztříštěné Itálie, tzv. risorgimento, byla v polovině 19. století ústředním bodem politiky Sardinského a později Sardinsko-piemontského království. Hlavní překážkou v tomto úsilí bylo rakouské panství v severní Itálii, především pak rakouská armáda, která v první válce za sjednocení Itálie v letech 1848–1849 dokázala porazit početně silnější konglomerát italských armád.
Obrat v dosavadním vývoji přinesla druhá italská válka za sjednocení Itálie v roce 1859, ve které si Sardinsko-piemonstské království zajistilo podporu Francie. Po odmítnutém rakouském ultimátu, začali v posledních dnech dubna bojové akce. Díky nerozhodnosti rakouského velení se nepodařilo využít rozdělení sardinsko-francouzských sil na počátku války a v průběhu května přešla strategická iniciativa do rukou spojenců.
Po vítězství spojenců v bitvě u Magenty a obsazení Milána byla rakouská armáda nucena vyklidit Lombardii. Ústup kryli dvě brigády – Rodenova a Boérova – ponechané u Melegnana na silnici z Milána do Lodi. Proti nim vyrazily 8. června z Milána dva francouzské sbory – I. sbor pod vedením maršála Achilla Baraguey d'Hilliera a II. sbor pod vedením maršála Patrice de MacMahona.
Oba sbory postupovaly k Melagnanu jen pomalu, zatímco MacMahon musel projít obtížným terénem rýžových polí, postup Baraguey d'Hilliera blokoval trén II. sboru, což narušilo jejich vzájemnou koordinaci. Díky tomu se navzdory drtivé přesile dařilo v Melegnanu dobře opevněné Rodenově brigádě nepřátelské útoky úspěšně odrážet a k ústupu je donutil až francouzský postup na křídlech, který hrozil přetnutím silnice z Melegnana do Lodi. V této chvíli zasáhla do boje i Boérova brigáda, která byla pro tento případ ponechána na východním břehu řeky Lambro, odkud kryla stahující se rakouské jednotky. Bitva u Melegnana stála Francouze celkem 153 mrtvých, 734 raněných a 64 nezvěstných, rakouské ztráty byly menší – 120 mrtvých, 249 raněných a 142 nezvěstných.
Skleněný pohár odkazující k bitvě je ozdoben namalovaným císařským rakouským Leopoldovým řádem s válečnou dekorací, na zadní straně je nápis „Gefecht bei Melegnano 8. Juni 1859“. Kazeta poháru je nadepsaná jménem majora von Sedlatschka.
Výška poháru: 20 cm
Pohár byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.