Mezi rychlostní speciály se nemusí nutně řadit pouze upravené letouny, automobily či motocykly. Důkazem toho byl celkem nenápadný upoutaný model konstruktéra Miroslava Šotta, postavený známým pražským modelářem a závodníkem Františkem Svatošem. Tomu se v roce 1950 ve spolupráci s učni z Rudého Letova podařilo zkonstruovat a postavit spolehlivý funkční pulzační proudový motorek pro pohon leteckých modelů.
Pan Šott pro tento motor navrhl rychlostní model řešený jako poměrně robustní dvoutrupý hornoplošník o rozpětí 700 mm, postavený z překližky a balzy, doplněný kovovým podvozkem ukrytým v mohutných trupových lalocích. Délka celého modelu byla 720 mm a jeho hmotnost i s pohonnou jednotkou 2 000 g. Proudový motor byl celkem netradičně nesen pod centroplánem mezi oběma trupy s výtokovou rourou ústící pod vodorovné ocasní plochy. Tím bylo sníženo těžiště modelu a byla zajištěna větší ochrana motoru před zničením při nárazu do země.
Po překonání počátečních obtíží s nastartováním a rovnoměrností chodu motoru počal pan F. Svatoš slavit s modelem zasloužené úspěchy. Například na závodech "O titul mistra Prahy" v roce 1950 dosáhl rychlosti 134,3 km/h. V témže roce s ním ještě zvítězil na Celostátní modelářské soutěži v Partizánském, výkonem 145,95 km/h.
Model byl v době svého působení zbarven různě. Dochoval se v tmavě modrém nátěru, doplněném na levé svislé ocasní ploše ručně provedenou žlutou kresbou stylizovaného LAZ (Letecké a automobilové závody), doplněnou nápisem „Učňovská škola Rudý Letov“. Do sbírky VHÚ jej věnoval sám stavitel patrně v sedmdesátých letech minulého století, bohužel ale bez pulzačního motoru.