Válcovitý olověný projektil

Válcovitý olověný projektil

Tradiční dějepisecký výklad husitského období praví, že husité vnesli do vojenství ve velkém ruční palné zbraně, kterými vybavili svá polní vojska. Z nálezů množství olověných střel a hrotů šipek z kuší u hradu Hasištejn, který byl dva měsíce obléhán zemskou hotovostí pod velením Mikuláše z Lobkovic v roce 1418, se do muzea dostala jen část. I ta ale napovídá, že byl z hradu hákovnicemi a píšťalami hojně ostřelován obléhací tábor. Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 byla nalezena řada olověných projektilů do hákovnic a píšťal vystřelených do hradu obléhateli v létě 1437. Vzhledem k jejich malým rozměrům a povrchové korozi olova připomínající pískovec, jich ale nepochybně řada při odkryvu v 60. letech unikla pozornosti. Další stovky pochází jak z odborného detektorového průzkumu, tak i z toho nelegálního. Z uvedeného vyplývá, že byly ruční palné zbraně hojně používány již před husitskými válkami. Zásluhou husitských hejtmanů byla pevná organizace a struktura polních vojsk podle polních řádů a zahrnutí střelců z hákovnic a píšťal do osádek bojových vozů.

Koncentrace olověných projektilů před Hasištejnem a Sionem napovídá, že na první pohled primitivní zbraně umožňovaly mířenou palbu až na vzdálenost 150 m. Sférický projektil se pro železnou hlaveň s hladkým vývrtem zdá být jasný, ale proč válcovitý? Vývrt byl nepravidelný, olověná koule v ní netěsnila a docházelo k úniku plynů. Tím byla střelba méně efektivní. Ve sbírce VHÚ se nachází střela ze Sionu v podobě olověného válečku o rozměrech 20 x 17 mm a hmotnosti  44 g. Váleček sice lépe těsnil, ale zdá se být balisticky málo vhodným tvarem. Panovala představa, že se při letu obrátil a letěl oválnou stěnou napřed. Ovšem výpočty a experimenty německých balistiků ukázaly, že váleček letěl plochým dnem kupředu a při podzvukové rychlosti působilo obtékání vzduchu na těleso jakoby podélně rotovalo. Tím se zlepšil dostřel a přesnost. Střelci to zřejmě netušili a pokrokem v metalurgii železa došlo k odlévání hlavní, čímž se i zlepšil vývrt a přešlo se na kulaté projektily. Ty vydržely až do poloviny 19. století, kdy byly v drážkovaných hlavních nahrazeny střelami s válcovitým tělem a špičkou.

Aktuálně



V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…
Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…
Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

26. 06. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Nová armáda…
Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

25. 06. 2025
V čtvrtek 26. června se v kinosále Armádního muzea Žižkov koná poslední…