Válcovitý olověný projektil

Válcovitý olověný projektil

Tradiční dějepisecký výklad husitského období praví, že husité vnesli do vojenství ve velkém ruční palné zbraně, kterými vybavili svá polní vojska. Z nálezů množství olověných střel a hrotů šipek z kuší u hradu Hasištejn, který byl dva měsíce obléhán zemskou hotovostí pod velením Mikuláše z Lobkovic v roce 1418, se do muzea dostala jen část. I ta ale napovídá, že byl z hradu hákovnicemi a píšťalami hojně ostřelován obléhací tábor. Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 byla nalezena řada olověných projektilů do hákovnic a píšťal vystřelených do hradu obléhateli v létě 1437. Vzhledem k jejich malým rozměrům a povrchové korozi olova připomínající pískovec, jich ale nepochybně řada při odkryvu v 60. letech unikla pozornosti. Další stovky pochází jak z odborného detektorového průzkumu, tak i z toho nelegálního. Z uvedeného vyplývá, že byly ruční palné zbraně hojně používány již před husitskými válkami. Zásluhou husitských hejtmanů byla pevná organizace a struktura polních vojsk podle polních řádů a zahrnutí střelců z hákovnic a píšťal do osádek bojových vozů.

Koncentrace olověných projektilů před Hasištejnem a Sionem napovídá, že na první pohled primitivní zbraně umožňovaly mířenou palbu až na vzdálenost 150 m. Sférický projektil se pro železnou hlaveň s hladkým vývrtem zdá být jasný, ale proč válcovitý? Vývrt byl nepravidelný, olověná koule v ní netěsnila a docházelo k úniku plynů. Tím byla střelba méně efektivní. Ve sbírce VHÚ se nachází střela ze Sionu v podobě olověného válečku o rozměrech 20 x 17 mm a hmotnosti  44 g. Váleček sice lépe těsnil, ale zdá se být balisticky málo vhodným tvarem. Panovala představa, že se při letu obrátil a letěl oválnou stěnou napřed. Ovšem výpočty a experimenty německých balistiků ukázaly, že váleček letěl plochým dnem kupředu a při podzvukové rychlosti působilo obtékání vzduchu na těleso jakoby podélně rotovalo. Tím se zlepšil dostřel a přesnost. Střelci to zřejmě netušili a pokrokem v metalurgii železa došlo k odlévání hlavní, čímž se i zlepšil vývrt a přešlo se na kulaté projektily. Ty vydržely až do poloviny 19. století, kdy byly v drážkovaných hlavních nahrazeny střelami s válcovitým tělem a špičkou.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…