Válcovitý olověný projektil

Válcovitý olověný projektil

Tradiční dějepisecký výklad husitského období praví, že husité vnesli do vojenství ve velkém ruční palné zbraně, kterými vybavili svá polní vojska. Z nálezů množství olověných střel a hrotů šipek z kuší u hradu Hasištejn, který byl dva měsíce obléhán zemskou hotovostí pod velením Mikuláše z Lobkovic v roce 1418, se do muzea dostala jen část. I ta ale napovídá, že byl z hradu hákovnicemi a píšťalami hojně ostřelován obléhací tábor. Při archeologickém výzkumu hradu Sion v letech 1961 až 1964 byla nalezena řada olověných projektilů do hákovnic a píšťal vystřelených do hradu obléhateli v létě 1437. Vzhledem k jejich malým rozměrům a povrchové korozi olova připomínající pískovec, jich ale nepochybně řada při odkryvu v 60. letech unikla pozornosti. Další stovky pochází jak z odborného detektorového průzkumu, tak i z toho nelegálního. Z uvedeného vyplývá, že byly ruční palné zbraně hojně používány již před husitskými válkami. Zásluhou husitských hejtmanů byla pevná organizace a struktura polních vojsk podle polních řádů a zahrnutí střelců z hákovnic a píšťal do osádek bojových vozů.

Koncentrace olověných projektilů před Hasištejnem a Sionem napovídá, že na první pohled primitivní zbraně umožňovaly mířenou palbu až na vzdálenost 150 m. Sférický projektil se pro železnou hlaveň s hladkým vývrtem zdá být jasný, ale proč válcovitý? Vývrt byl nepravidelný, olověná koule v ní netěsnila a docházelo k úniku plynů. Tím byla střelba méně efektivní. Ve sbírce VHÚ se nachází střela ze Sionu v podobě olověného válečku o rozměrech 20 x 17 mm a hmotnosti  44 g. Váleček sice lépe těsnil, ale zdá se být balisticky málo vhodným tvarem. Panovala představa, že se při letu obrátil a letěl oválnou stěnou napřed. Ovšem výpočty a experimenty německých balistiků ukázaly, že váleček letěl plochým dnem kupředu a při podzvukové rychlosti působilo obtékání vzduchu na těleso jakoby podélně rotovalo. Tím se zlepšil dostřel a přesnost. Střelci to zřejmě netušili a pokrokem v metalurgii železa došlo k odlévání hlavní, čímž se i zlepšil vývrt a přešlo se na kulaté projektily. Ty vydržely až do poloviny 19. století, kdy byly v drážkovaných hlavních nahrazeny střelami s válcovitým tělem a špičkou.

Aktuálně



Výročí 90 let vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje

Výročí 90 let vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje

27. 09. 2025
Dne 28. září 2025 si připomínáme 90 let od slavnostního vysvěcení pravoslavného…
Film o československém pilotovi RAF bojujícím v polské peruti – Osamělý vlk míří do střižny. Vznikal i ve spolupráci s VHÚ Praha

Film o československém pilotovi RAF bojujícím v polské peruti – Osamělý vlk míří do střižny. Vznikal i ve spolupráci s VHÚ Praha

26. 09. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha jsou často žádáni o odborné konzultace k filmům…
Zbrojní průmysl v kontextu systému obrany Československé republiky (1918‒1939). Shrnutí přednášky historika VHÚ Praha Karla Straky

Zbrojní průmysl v kontextu systému obrany Československé republiky (1918‒1939). Shrnutí přednášky historika VHÚ Praha Karla Straky

25. 09. 2025
V září začal ve Vojenském historickém ústavu Praha další cyklus přednášek, tentokrát…
Přijďte dnes do Armádního muzea Žižkov na začátek nové série promítání filmů ze sbírky VHÚ Praha. Začátek v 18h

Přijďte dnes do Armádního muzea Žižkov na začátek nové série promítání filmů ze sbírky VHÚ Praha. Začátek v 18h

24. 09. 2025
Přijďte dnes na 18h do Armádního muzea Žižkov na první ze série…
Mezinárodní komise pro vojenskou historii na výročním kongresu v Dakaru zvolila nové vedení

Mezinárodní komise pro vojenskou historii na výročním kongresu v Dakaru zvolila nové vedení

23. 09. 2025
V prvním zářijovém týdnu se v senegalském Dakaru sešel výroční 50. kongres Mezinárodní komise…