Válec motoru elektrocentrály

V letech 2013–2019 probíhal v předpolí Lomu Bílina, k.ú. Libkovice u Mostu výzkum Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. a Vojenského historického ústavu Praha. Cílem bylo odkrýt a zdokumentovat jedno z postavení německého protiletadlového dělostřelectva, které chránilo v letech 1944–1945 Sudetenländische Treibstoffwerke AG Brüx/Most. Terénní výzkum přinesl celou řadu poznatků o fungování komplexu a ukázal, proč obrana nemohla proti bombardovacím svazům uspět. O tom snad někdy příště, dnes budeme na nálezu dokladovat, jak se dvě baterie kanonů 10,5 cm Flak 38/39 Flakgruppe Brüx vyrovnávaly s potřebou elektrické energie.

Náměr a odměr kanonů 10,5 cm Flak 38/39 byl prováděn pokyny mířičů volantem do elektromotoru na převodovce. Kanóny měly poloautomatické nabíjení, rovněž poháněné elektrickou energií, a tu potřebovaly také stereoskopické dálkoměry Kommandogerät 40 a střelecké radary FuG 62 D. Podle nálezů jističů, pojistek a zbytků stropních svítidel byly všechny objekty osvětlované žárovkami. Elektrická energie tedy byla nutnost. Do komplexu dvou baterií Flak 38/39 byla přiváděna z Mariánských Radčic nadzemním vedením na dřevěných sloupech přišroubovaných na důlních kolejnicích zaražených do země. Bylo však jasné, že v okamžiku náletu bude veřejná síť poškozena a vyřazena. Proto byly zřízeny čtyři zahloubené objekty, v nichž stály elektrocentrály poháněné spalovacími motory. Největší sloužila pro zázemí baterie, tzn. ubytovací objekty a sklady, dvě menší byly nalezeny mezi kanóny baterie Flak 2 a jedna sloužila baterii Flak 1. Jakmile skončila válka, začalo být veškeré zařízení rozebíráno, což dokládá letecký snímek z 1. července 1946. O rok později už všechny stavby a technické zařízení zmizely.

Na dně zahloubeného objektu 23 byly v roce 2013 odkryty zbytky elektrocentrály v podobě železného rámu bez kol, s kusy plechové kapotáže. Na rámu zůstaly jen gumové silentbloky pro tlumení rázů spalovacího motoru a převodovky k agregátu. V odpadní jímce na provozní kapaliny v okopu kanónu B byl nalezen válec spalovacího čtyřdobého motoru, blok z hliníkové slitiny pro uložení klikové hřídele byl odlomen. Můžeme jen spekulovat, zda byl motor poškozen při rozebírání centrály, poté „kanibalizován“ a jako nepoužitelný odhozen.

Torzo motoru bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha předáno Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i.