Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

Existují pušky a pistole, které jsou vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatří, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, nýbrž tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, kde je vzduch stlačen předem ve speciální nádrži tvořící součást zbraně.

Představovaná zbraň je nejstarším typem větrovky s tlakovou nádobou kolem vlastní hlavně (v podobě válce). Měla dva ventily – sací, jímž byl vzduch do nádrže nahuštěn, a výpustný, kterým při stisknutí spouště pronikla potřebná dávka vzduchu do hlavně. Hustilka byla umístěna v hlavišti pažby, přičemž její zakončení vyčnívalo z botky. Pumpující střelec pak pohyboval celou zbraní nahoru a dolů, než byla tlaková nádoba dostatečně naplněna. Před výstřelem bylo nutné natáhnout kohout, po zmáčknutí spouště udeřila úderníková jehla do přepustného ventilu, čímž byla uvolněna část stlačeného vzduchu, který vyhnal kuli z hlavně.

Větrovka pochází z dílny puškaře Hanse Keinera, který je v Chebu (Eger) připomínán mezi léty 1656 (sňatek) a 1677 (signovaná a datovaná zbraň).

Hlaveň je mosazná, oktagonální, s hladkým vývrtem. Nahoře lze spatřit značení „Hans Keiner E“, nad komorou pak rytý listový ornament. Spoušťový mechanismus má podobu křesadlového zámku. Zámková deska je mosazná, kohout a ocílka železné, zdobené rytinami ptáků a rozvilin. Zbraň je celopažbená, s pažbou ze dřeva a tmavou politurou. Hustilka se nachází v hlavišti pažby, její zakončení vyčnívá z botky. Kování je mosazné, zdobené rytými ornamenty, zatímco lučík železný s opěrkou pro prsty a oválným medailónkem s rytinou ptáka. Větší madailónek se dochoval i na lícnici. Nabiják je dřevěný s pěchovákem z rohoviny.

Větrovka byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána nákupem v roce 2017.

TECHNICKÉ ÚDAJE:

• Ráže: 10 mm
• Délka: 1 260 mm
• Délka hlavně: 935 mm
• Hmotnost: 3 000 g