Ve snaze sjednotit stejnokroj legionářů v Rusku a tím i jednoznačně odlišit československé vojáky od dalších bojujících stran vznikl v roce 1919 zcela nový stejnokroj, označovaný jako vladivostocký nebo vzor (vzorec) 1919. První plošně rozšířenou součástkou nového stejnokroje byla čepice zvláštního tvaru s rovným čelním štítkem. Jejím autorem byl s největší pravděpodobností Josef Petrš. Záhy se pro vymyšlený tvar rozšířil název vydumka či výdumka.
Čepice je vyrobena z jemné vlněné česané příze pískové barvy a pochází z meziválečného období. Podšívka je vyrobena z šedého hedvábí, kožené potítko je hnědě lakované. Čepice se skládá z čelního štítku, čtyř bočních dílů, nátýlníku a podbradníku, přichyceného dvěma knoflíky potaženými stejnou tkaninou jako čepice. Čepice je opatřena na čelní části československým armádním odznakem pro mužstvo z tombakového plechu. Pod odznakem je našita bíločervená medailová stužka (bílá je navíc lemována červeně) ve tvaru obráceného písmene V.
Čepice je z pozůstalosti po škpt. Ludvíku Kučerovi (1894–1980), veliteli 7. roty 2. čs. střeleckého pluku, účastníku bitvy u Zborova.
Předmět byl do sbírky VHÚ získán darem v roce 1998.