O významu správných dokladů v běžném životě v SSSR toho bylo v minulosti napsáno mnoho. Jistě tedy nepřekvapí, že československá vojenská jednotka formující se za 2. světové války v Sovětském svazu, obdržela již v prvním období své existence vlastní legitimace, které se viditelně odlišovaly od vojenských dokladů používaných příslušníky Rudé armády.
Vojenská legitimace československé armády v SSSR existovala ve dvou variantách, které se lišily dobou výroby, barvou desek a v neposlední řadě i svým rozsahem. První model se vydával vojákům od roku 1942 a měl podobu jednoduché knížky v modrých deskách. Uvnitř se nenacházely žádné vložené strany, ale veškerý text s povinnými kolonkami byl vytištěn přímo na přídeští. Legitimace obsahovala pouze jméno, hodnost a číslo vojáka, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy - majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. Zajímavý je rámeček na deskách, který byl vytištěn místo malého státního znaku. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji.
Prezentovaná vojenská legitimace staršího provedení patřila tehdejšímu ppor. Bohumíru Lomskému, nese velmi nízké číslo 06 a byla vydána 1. září 1942. Toto datum se v legitimacích objevuje častěji, je tedy pravděpodobné, že právě v tento den byly vojákům poprvé vydávány. Místo pro fotografii zůstalo prázdné, což lze u vojenských dokladů našich vojáků v SSSR považovat za charakteristické.
Bohumír Lomský válku zakončil jako podplukovník generálního štábu a náčelník štábu 1. čs. armádního sboru. V letech 1956 – 1968 působil jako ministr národní obrany. Pro své názory na okupaci Československa v srpnu 1968 byl propuštěn do zálohy a penzionován.
Legitimace Bohumíra Lomského byla do sbírek VHÚ převedena z Vojenského historického archivu v roce 1965.