Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Dne 12. února 1942 oficiálně vznikla v sovětském Buzuluku pod velením pplk. Ludvíka Svobody první československá vojenská jednotka v SSSR, zpočátku označovaná jako 1. prapor a posléze od 15. července téhož roku jako 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. V průběhu roku 1942 byla jednotka doplňována na dobrovolnické bázi z množství československých a sovětských občanů včetně žen, které byly poprvé v moderní české historii zařazovány i na bojové funkce.

V tomto období se mezi vojáky používaly různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Různorodé legitimace byly sjednoceny v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Uvnitř se nenacházely žádné vložené strany s údaji o předchozí službě, ale text jen s těmi nejnutnějšími údaji byl vytištěn přímo na přídeští. Legitimace obsahovala pouze jméno, hodnost a číslo vojáka, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji.

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila tehdejší svobodnici Vlastě Pavlánové a nese číslo 287. Místo pro fotografii zůstalo prázdné, což lze u vojenských dokladů našich vojáků v SSSR považovat za charakteristické.

Rodačka ze Slezské Ostravy Vlasta Pavlánová (1921−2015) dala v roce 1939 společně s kamarádkou přednost útěku na východ před pracovním nasazením v Německu. Za nedovolené překročení státní hranice však byla v SSSR uvězněna a vystřídala zde několik káznic a pracovních táborů, než se ji na počátku roku 1942 podařilo dostat do Buzuluku. U československé jednotky absolvovala zdravotnický kurs a stala se velitelkou zdravotní hlídky 3. roty. V březnu 1943, během bitvy u Sokolova, odtáhla v otevřeném terénu a pod německou palbou do bezpečí raněného sovětského tankistu, za což byla vyznamenána sovětskou medailí Za odvahu a Československým válečným křížem 1939. Válku zakončila v hodnosti kapitána.

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm

Legitimace Vlasty Pavlánové byla do sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 1960.

 

Aktuálně



Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

Partyzánské hnutí v českých zemích na začátku roku 1945

04. 03. 2025
Na konci ledna 1945 působilo na dosud neosvobozeném území Československa již 66…
Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

Z restaurátorských dílen: Restaurování pušky s francouzským křesadlovým zámkem

28. 02. 2025
Pokračujeme ve webovém publikování práce kolegů z restaurátorských dílen. Dnes se dozvíte,…
Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

Česká stopa v korejské válce: na přednášce v Armádním muzeu Žižkov se vzpomínalo na tamní veterány

27. 02. 2025
Historik Prokop Tomek a účastník několika zahraničních operací Miroslav Vyšata připomněli českou…
Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

Letecká havárie a krutá cesta pro pomoc. V Krkonoších na konci války zahynulo 24 lidí

26. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

Pohled experta na historii vojenského letectví na působení českých aviatiků na frontách Světové války si vyslechli účastníci další přednášky v Armádním muzeu

25. 02. 2025
Jaká byla role českých letců v první světové válce? Jaké příběhy se…