Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Dne 12. února 1942 oficiálně vznikla v sovětském Buzuluku pod velením pplk. Ludvíka Svobody první československá vojenská jednotka v SSSR, zpočátku označovaná jako 1. prapor a posléze od 15. července téhož roku jako 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. V průběhu roku 1942 byla jednotka doplňována na dobrovolnické bázi z množství československých a sovětských občanů včetně žen, které byly poprvé v moderní české historii zařazovány i na bojové funkce.

V tomto období se mezi vojáky používaly různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Různorodé legitimace byly sjednoceny v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Uvnitř se nenacházely žádné vložené strany s údaji o předchozí službě, ale text jen s těmi nejnutnějšími údaji byl vytištěn přímo na přídeští. Legitimace obsahovala pouze jméno, hodnost a číslo vojáka, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji.

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila tehdejší svobodnici Vlastě Pavlánové a nese číslo 287. Místo pro fotografii zůstalo prázdné, což lze u vojenských dokladů našich vojáků v SSSR považovat za charakteristické.

Rodačka ze Slezské Ostravy Vlasta Pavlánová (1921−2015) dala v roce 1939 společně s kamarádkou přednost útěku na východ před pracovním nasazením v Německu. Za nedovolené překročení státní hranice však byla v SSSR uvězněna a vystřídala zde několik káznic a pracovních táborů, než se ji na počátku roku 1942 podařilo dostat do Buzuluku. U československé jednotky absolvovala zdravotnický kurs a stala se velitelkou zdravotní hlídky 3. roty. V březnu 1943, během bitvy u Sokolova, odtáhla v otevřeném terénu a pod německou palbou do bezpečí raněného sovětského tankistu, za což byla vyznamenána sovětskou medailí Za odvahu a Československým válečným křížem 1939. Válku zakončila v hodnosti kapitána.

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm

Legitimace Vlasty Pavlánové byla do sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 1960.

 

Aktuálně



Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

04. 11. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Pohled z nebe do pekla

Pohled z nebe do pekla

04. 11. 2025
Fotografie, která v době první československé republiky sloužila k výcviku leteckých pozorovatelů, přináší unikátní…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

29. 10. 2025
U příležitosti státního svátku 28. října udělila ministryně obrany Jana Černochová čtyři…
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

28. 10. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem, armáda i…