Dne 22. června roku 1792 založil polský král Stanislav II. August Poniatowski nový Vojenský řád Virtuti Militari (Order Wojenny Virtuti Militari). Řád byl založen ve vztahu k bitvě u Zieleńce, v níž o čtyři dny dříve polské vojsko porazilo ruskou armádu. Nově vzniklý řád se uděloval za projevenou osobní odvahu v boji, nebo za vynikající velení. V souvislosti s tzv. druhým (1793) a třetím (1795) dělením Polska bylo udílení a nošení těchto řádových dekorací střídavě zakazováno a povolováno, což se v Polsku, rozděleném mezi Prusko, Rusko a Rakousko (posléze Rakousko-Uhersko), dělo také v průběhu 19. století. K definitivnímu obnovení řádu došlo až po první světové válce v nově vzniklé Polské republice, přesněji 1. srpna 1919. Starší rozdělení řádu do pěti tříd zůstalo v platnosti stejně jako základní podmínky udělení, avšak došlo k jejich podrobnějšímu specifikování a navíc byla všem dekorovaným přiznána roční penze ve výši 300 zlotých. Řád mohly krom jednotlivců obdržet také celé jednotky, města a civilisté. Řád zůstal v platnosti až do současnosti, avšak jeho udílení je možné pouze v průběhu válečného konfliktu. Udělování je tradičně vyhrazeno vrchnímu veliteli vojska, v současné době tedy prezidentovi.
Popis:
Stříbrný leopoldský kříž o rozpětí ramen 38 mm s hroty ramen zakončenými kuličkami. Ramena v barvě kovu, linka oddělující lem ramen vyplněna černým smaltem. Kříž je zavěšen prostřednictvím závěsu v podobě vavřínového věnce na 40 mm široké tmavě modré stuze s černými pruhy při okrajích.
Avers:
Na středu kruhový medailon s bíle smaltovanou polskou orlicí, obtočený v mezikruží umístěným zeleně smaltovaným vavřínovým věncem. V ramenech kříže rozmístěn nápis VIR / TUTI MILI / TARI.
Revers:
Na středu kruhového medailonu vyražen nápis: HONOR I OJCZYZNA (Čest a vlast), podložený letopočtem založení řádu: 1792. V mezikruží umístěn zeleně smaltovaný vavřínový věnec.
Exemplář byl do sbírky získán darem v roce 1987.