Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Vojtěch Preissig, Bazaar For The Benefit Of The Czechoslovak Armies, 1918

Autor plakátu, český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944), se v roce 1910 rozhodl pro odchod do Spojených států v naději na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. Obrat k lepšímu nastal, když v roce 1916 dostal nabídku, aby nastoupil do Wentworth Institutu v Bostonu, a zde pak setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Za první světové války se zařadil aktivně do čs. zahraničního odboje. Působil v úřadovně Českého národního sdružení v New Yorku, později v náborovém středisku Odbočky Čs. národního výboru v Paříži.

V roce 1918 vytvořil Preissig sérii sedmi náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii a řadu dalších propagačních tisků. Krátce před vyhlášením samostatného Československa byl vydán v Bostonu další z Preissigových plakátů, který propagoval charitativní akci na podporu čs. zahraniční armády ve Francii. Figurální motiv s vlajícími prapory má několik shodných prvků s jedním z již zmíněné kolekce náborových plakátů (Czechoslovaks! Join Our Free Colors).

Do Československa se Vojtěch Preissig vrátil v roce 1930, avšak nebyl přijat tak, jak by si představoval. Řada plánovaných projektů se neuskutečnila. Po okupaci Československa v březnu 1939 se vrhl naplno do odbojové činnosti. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem a majorem Jaroslavem Boháčem (oba z Památníku osvobození) založil již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Jejich aktivity však byly brzy odhaleny. V září 1940 byl spolu s dcerami Irenou a Yvonou zatčen. Irenu v Berlíně odsoudili jako první Češku v březnu 1942 k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kolorovaný linoryt na papíře, 850 x 625 mm.

Plakát byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán formou nákupu v roce 1919.

Aktuálně



Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu

26. 03. 2025
Na dva druhy umění, které vznikalo pod rukama vojáků za 1. světové…
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945

25. 03. 2025
Dnes si připomínáme 80 let od leteckého útoku na Prahu. První velké…