Po okupaci Československa v březnu 1939 se český grafik Vojtěch Preissig vrhl do odbojové činnosti se stejným nadšením jako před více než dvaceti lety ve Spojených státech. S dcerou Irenou, malířem Jaroslavem Riedlem, majorem Boháčem (oba z Památníku osvobození) a ostatními založil záhy, již v dubnu 1939, ilegální časopis V boj. Kromě grafického vedení časopisu vytvořil Preissig plakáty k dvacátému výročí vzniku republiky a další propagační tisky s protinacistickou tématikou.
V prosinci 1939 bylo na základě výnosu Ministerstva školství ukončeno jeho působení v Památníku osvobození a v březnu 1940 byl převeden do Vojenského ústavu vědeckého. Ještě v létě 1940 stačil vytvořit návrh čs. revoluční známky a desetiblok nálepek s názvem Hrom a peklo. V jeho pozůstalosti se dochoval prezentovaný kovový štoček k pohlednici, který byl zřejmě jednou z jeho posledních prací na svobodě. Do tisku se dostaly pohlednice až po druhé světové válce k příležitosti slavnostního otevření Základní školy v Praze-Roztylech, která nesla jeho jméno a k odhalení pamětní desky v umělcově rodišti ve Světci v září 1945.
Preissigův osud za protektorátu byl tragický. Již v září 1940 byl zatčen spolu s dcerou Irenou Bernáškovou a ostatními členy rodiny. Irena byla odsouzena v Berlíně v březnu 1942 jako první Češka k nejvyššímu trestu. Preissig byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.
Kov, dřevo, 10 x 15 cm.
Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou daru od pražského ilegálního sdružení Věrný pes v roce 1945.