Vojtěch Preissig, Hrad na skále, 1900

Vojtěch Preissig, Hrad na skále, 1900

Z předválečné civilní tvorby významného českého grafika Vojtěcha Preissiga pochází imaginární pohled na středověké šlechtické sídlo, tyčící se na vysokém skalním ostrohu. Ostré linie čar vytvářejí obrysy staveb a přírodních prvků. Autor použil techniku akvatinty, jež umožnila při tisku velice jemně odstupňovat jednotlivé barevné tóny. Tato grafická technika je poměrně zdlouhavá a vyžaduje velkou preciznost a ta byla Preissigovi vlastní. Také proto ji ve své tvorbě s oblibou používal.

Vojtěch Preissig (1873–1944) se v roce 1910 rozhodl pro odchod do Spojených států s nadějí na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. V roce 1916 dostal nabídku z Wentworth Institutu v Bostonu, kde setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Za první světové války se zařadil aktivně do čs. zahraničního odboje. Vytvořil sérii náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii a řadu dalších propagačních tisků. Do vlasti se vrátil až v roce 1930, nebyl však přijat tak, jak by si představoval. Řada plánovaných projektů se neuskutečnila.

Po okupaci Československa v březnu 1939 se Preissig (1873–1944) vrhl do odbojové činnosti se stejným nadšením jako před více než dvaceti lety ve Spojených státech. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem, majorem Boháčem (oba z Památníku osvobození) a ostatními založil záhy, již v dubnu 1939, ilegální časopis V boj. Jejich ilegální aktivity však byly brzy odhaleny. V září 1940 byl zatčen spolu s dcerami Irenou a Yvonou. Irena byla odsouzena v Berlíně v březnu 1942 jako první Češka k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Akvatinta na papíře, 395 x 295 mm.

Grafický list byl získán do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2024.

Aktuálně



Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

Připomínáme si 78 let od neobjasněného úmrtí Jana Masaryka

10. 03. 2026
Od smrti Jana Masaryka dnes uplynulo 78 let. Mezi vítězstvím komunistů v…
Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

Výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května 2026

10. 03. 2026
Pro velký zájem byla výstava „1945-Voláme všechny Čechy!“ prodloužena do 8. května…
V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

V neděli 8. března se v Sokolovu uskutečnil pietní akt 

09. 03. 2026
V ukrajinské obci Sokolovo zástupci místního muzea a městských samospráv uctili památku…
Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

Připomínáme si výročí bitvy u Sokolova - 8. 3. 1943

08. 03. 2026
V pondělí 8. března 1943 se u ukrajinské obce Sokolovo poprvé dostala československá…
Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

Připomínáme si 176 let od narození prezidenta T. G. Masaryka

07. 03. 2026
Před 176 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. Pozdější prezident,…