Z českých umělců, žijících za první světové války v emigraci, se aktivně zařadil do čs. zahraničního odboje také malíř, grafik a ilustrátor Vojtěch Preissig (1873–1944). Do Spojených států odešel v roce 1910 s nadějí na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. V roce 1916 dostal nabídku z Wentworth Institutu v Bostonu, kde setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení.
Linorytová deska byla zhotovena ve zdejší grafické dílně na počátku roku 1918. Tvořila tiskovou předlohu jednoho ze sedmi Preissigových náborových plakátů pro československou armádu ve Francii (vyšel jako druhý v pořadí po čtyřech náborových plakátech pro americkou armádu). Celé ploše dominuje figura jezdce ve francouzském stejnokroji. Prapor s kalichem Páně stejně jako nápěv husitského chorálu symbolizují uvědomění si dějinných tradic vlastního národa. Nelze přesně určit, v jakém rozsahu se kromě Preissiga podíleli na výrobě linodesek jeho spolupracovníci či žáci. Většina plakátů má pouze signaturu grafické dílny (WI - Wentworth Institut), takže přesné autorství rytin není možné rozpoznat. V každém případě je prezentovaná deska autentickým dokladem činnosti Preissigovy dílny a dodnes je dochována v původním, nedotčeném stavu. Stejně tak jsou zachovány i papírové obaly, v nichž byly všechny desky přepravovány přes oceán do Československa. Autor je předal v počtu deseti kusů do sbírek tehdejšího Památníku odboje v Praze až poté, co se rozhodl natrvalo usadit v Praze.
Lino, 89 x 63 cm.
Linorytová deska byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1933 formou nákupu od autora.