Po druhé světové válce byly v bývalém Československu upravovány pro potřeby vojenského letectva původně německé stíhací letouny Messerschmitt Bf 109, které pak nesly označení Avia S-199. Jejich produkce byla poměrně rozsáhlá a dala, včetně dvoumístných verzí, na 530 sériových letadel.
Stroje poháněl výkonný motor Junkers Ju 211, osazený mohutnou třílistou vrtulí VS 11. Ta dávala letadlu pro své nezvykle výrazné reakční a gyroskopické momenty velice problematické letové vlastnosti, které se projevovaly zvláště při startu a změnách režimu letu. Také díky tomu dostal typ mezi piloty nepříliš lichotivou přezdívku „Mezek“.
Vrtule VS 11, někdy v literatuře označovaná i jako VH-211, měla automaticky stavitelné listy, které ovládal hydraulický regulátor stálých otáček s uzavřeným oběhem oleje z motoru. Ten přestavoval pomocí olejového čerpadla všechny tři listy na potřebné úhly náběhu, podle pilotem zvolených otáček. Velice zajímavé byly i nezvykle široké vrtulové listy, vyrobené převážně z tvrzeného lepeného dřeva a pevně zasazené do pouzdra z kvalitní oceli. Jako celek pak byly vsazeny do ocelové vrtulové hlavy, opatřené stavěcím mechanismem a přírubou pro uchycení na motor.
Samotné listy byly před finálním šedým nástřikem opatřeny ochranným plátnem a kovovou mřížkou, kryjící jejich náběžné hrany. Jejich délka byla 1 400 mm a největší šířka 395 mm. Vrtule s průměrem 3 200 mm byla jako celek uchycena na duralovém vrtulovém štítu, opatřeným mohutným aerodynamickým krytem.