V průběhu roku 1938 opustily pohraniční oblasti Československa desetitisíce osob. V očekávání válečného konfliktu a henleinovských bojůvek odcházely první rodiny směrem do českého vnitrozemí už během jarních měsíců. Vrchol nastal v průběhu září a především října, kdy odstoupené pohraniční oblasti museli opustit i dosud setrvávající státní zaměstnanci se svými rodinami. Společně s nimi prchali i němečtí antifašisté, židé i řada českých starousedlíků, kteří se báli nacistické perzekuce. Podle dobové statistiky se jednalo o více než 170 000 osob.
Příchod desetitisíců uprchlíků ze zabraného území znamenal pro obyvatele okleštěné Česko-Slovenské republiky vážný sociální problém. Rozpačitě byli přijímáni především uprchlíci německé národnosti a částečně i židé. Lehkou situaci však neměli ani Češi, kteří ve vnitrozemí neměli žádné příbuzné. Ceny nájmů se astronomicky zvedly a mnoho rodin bez možnosti výdělku muselo trávit chladné podzimní měsíce v přeplněných provizorních prostorech bez vytápění.
Každý, kdo chtěl získat ve vnitrozemí dočasný nebo trvalý pobyt, musel vyplnit formulář, v němž uvedl konkrétní důvody, které k útěku vedly. V případech, ve kterých úřady neshledaly důvody jako závažné, vyzvaly dotyčné osoby, aby v určené lhůtě opustily území republiky. Pochopitelně někteří uprchlíci se z obav před vyhoštěním registraci vyhýbali, a pokud jim to jejich prostředky či příbuzenské vazby dovolily, stěhovali se z místa na místo.
Rozměry: 30 x 21 cm