Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Ve dnech 14. a 15. března 1939 došlo k zániku druhé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem. Záminkou se stala ústavní krize na Slovensku, které 14. března vyhlásilo pod Hitlerovým nátlakem nezávislost. Ve snaze vyřešit situaci odjel prezident Emil Hácha na jednání s Adolfem Hitlerem do Berlína, kde byl nad ránem 15. března 1939 donucen souhlasit s německou okupací zbytku země.

Československá armáda měla v důsledku zrušení všech mimořádných opatření i odchodu vycvičených záložníků jen omezenou bojeschopnost a německá okupace ji zastihla nepřipravenou. Veškerou iniciativu pak ochromil rozkaz ministra obrany generála Syrového vydaný 15. března brzy ráno, který informoval o příchodu německých vojsk a zakazoval klást jim odpor. Zůstávalo tak na jednotlivých velitelích, zda vydají nějaké další pokyny. Ve většině posádek došlo alespoň k likvidaci tajných spisů a někde se podařilo ukrýt i část ručních zbraní pro případné povstání.

Poměrně málo známá okupační vyhláška, vydaná 23. března 1939 v Olomouci, předjímá snahu rodícího se odboje o záchranu materiálu a výzbroje československé armády a důrazně varuje před takovým jednáním. Zároveň na stejném místě poukazuje na přísný zákaz vlastního rozhlasového vysílání.

Pod vyhláškou je podepsán Erich Marcks (6. 6. 1891 – 12. 6. 1944), který v té době zastával v hodnosti plukovníka (od dubna 1939 generálmajora) funkci náčelníka štábu VIII. armádního sboru. Tento syn stejnojmenného německého historika a vynikající štábní důstojník vstoupil do německé armády již v roce 1910, když předtím absolvoval tři semestry filozofie ve Freiburgu im Breisgau. Absolvoval boje první světové války i službu v meziválečném Reichswehru. Do historie se však zapsal především jako autor plánu pro počáteční fázi německého útoku na SSSR. Jako velitel divize a sboru se následně bojů na východní frontě sám účastnil a také zde ztratil dva ze tří synů a levou nohu. Od srpna 1943 převzal velení LXXXIV. sboru v Normandii. Na rozdíl od řady svých kolegů věřil, že ke spojenecké invazi dojde právě zde, což se také v den jeho 53. narozenin stalo. Krátce poté zemřel na následky zranění, jež utrpěl při útoku spojeneckých letců.

Rozměry: 89 x 60 cm

Vyhláška byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána po druhé světové válce.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…