K provedení invaze do Evropy v červnu 1944 měl vrchní spojenecký velitel generál Dwight D. Eisenhower k dispozici vojska 21. skupiny armád, které velel britský generál Bernard L. Montgomery. V jejím prvním sledu byla americká 1. armáda a britská 2. armáda, ve druhém sledu pak kanadská 1. armáda. Zálohu vrchního velitele spojeneckých sil tvořila 3. armáda.
Invaze se měla uskutečnit 5. června 1944. Počátkem června 1944 zuřilo nad průlivem La Manche špatné počasí, 5. června tedy k plánovanému vylodění nedošlo. Spojenečtí meteorologové však správně předpověděli, že se počasí na krátkou dobu utiší a 6. června bude možno invazi provést.
V noci před vyloděním, jež dostalo krycí název operace Neptun, byly v Normandii shozeny 3 výsadkové divize. Jako první měli v 6:30 ráno vstoupit na francouzskou půdu Američané na pláži Utah, vylodění v britském sektoru mělo podle plánu začít o hodinu později. Americké síly měly za cíl izolovat Cherbourg, síly britského impéria plánovaly obsadit významné město Caen. Invazní fronta byla široká celkem 80 km.
Německé vojsko nedokázalo vylodění zabránit. Na nejtvrdší odpor narazily armády na pláži Omaha. Spojencům se nepovedlo v první den invaze dosáhnout všech cílů, ale i tak již první den přistálo na pevnině 153 000 spojeneckých vojáků a další byli na cestě. Německé vrchní velení nenasadilo včas nejlepší zálohy z obav, že k hlavnímu vylodění dojde u Calais. V následujících dnech se Spojenci začali postupně probojovávat do vnitrozemí Francie.
Vylodění v Normandii představovalo největší vyloďovací operaci v dosavadních dějinách a zásadně přispělo k osvobození Evropy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.