Vypuknutí druhé světové války - českoslovenští vojáci u Dunkerque

Uspořádání po první světové válce nevedlo k míru přijatelnému pro všechny strany. Pod vlivem hospodářské krize vypuknuvší roku 1929 došlo k posílení extremistických hnutí a v průběhu třicátých let se stupňovalo mezinárodní napětí. Nejprve se to projevilo na Dálném východě, když roku 1931 japonské síly zahájily invazi do Mandžuska.

Významné mezníky na cestě k nové válce představuje Hitlerovo jmenování kancléřem roku 1933, Mussoliniho dobytí Habeše v letech 1935–36, remilitarizace Porýní roku 1936 a španělská občanská válka. Na Dálném východě od roku 1937 zuřila válka mezi Japonskem a Čínou. Obavy z obnovené německé moci vedly britskou a francouzskou vládu k politice appeasementu, tedy ustupování Hitlerovi. Anexe Rakouska a zábor českého pohraničí v roce 1938 ještě nevedly k válce, ale zničení Československa a okupace českých zemí v březnu 1939 přiměly britskou a francouzskou vládu k poskytnutí záruk Polsku. V noci z 23. na 24. srpna 1939 uzavřely Německo a SSSR pakt Molotov-Ribbentrop, jímž si dopředu rozdělily rozsáhlá území ve východní Evropě. Zatímco první světová válka vypukla v důsledku neschopnosti politiků a diplomatů, druhá světová válka byla cíleně rozpoutána.

Dne 1. září 1939 zahájila německá armáda spolu se silami Slovenského štátu útok na Polsko. I přes úpornou obranu nedokázaly polské síly útočníka zastavit, nadto 17. září zahájila Rudá armáda obsazování východních polských oblastí. Spojené království a Francie vyhlásily sice již 3. září válku Německu, nijak však nezabránily tomu, aby bylo Polsko poraženo a okupováno. Období tzv. „podivné války“ trvalo až do dubna 1940, kdy Němci zaútočili na Dánsko a Norsko. 10. května vpadly nacistické síly do Belgie, Nizozemí a Lucemburska a vbrzku porazily spojenecká vojska. Francie byla nucena kapitulovat, Itálie vstoupila do války na německé straně, Churchillovo jmenování britským premiérem a porážka nacistického letectva v bitvě o Británii však zajistily, že Britové pokračovali v boji. Italským silám se nedařilo v Africe ani v Řecku, síly Osy ovládly Balkán teprve po německém útoku na Jugoslávii z dubna 1941.

Válka vstoupila do zcela nové fáze útokem hitlerovské koalice na Sovětský svaz 22. června 1941. Nacistická vojska postoupila až k Moskvě, tam však byla počátkem prosince 1941 zastavena. 7. prosince 1941 zaútočili Japonci na americké, britské a nizozemské síly v obrovském prostoru od Malajska po Havaj a během půl roku ovládli celou jihovýchodní Asii. Také Němci se v létě 1942 vzchopili k nové ofenzivě na Kavkaz a na Stalingrad.

Protihitlerovská koalice však disponovala mnohem většími lidskými a materiálními zdroji. Američané dosáhli rozhodujících vítězství nad Japonci u Midwaye a na Guadalcanalu, zatímco Sověti zahájili v listopadu 1942 protiofenzivu u Stalingradu a postupně zatlačili Němce z velké části levobřežní Ukrajiny. Německý a italský postup do Egypta byl zastaven u El Alameinu, v listopadu 1942 se angloamerické síly vylodily ve francouzských koloniích v severní Africe, v květnu 1943 poslední síly Osy v Africe kapitulovaly v Tunisu.

Počátkem července 1943 u Kurska ztroskotal poslední německý pokus o zvrat situace na východní frontě, těsně poté se západní Spojenci vylodili na Sicílii a v září na italské pevnině. Itálie přešla na spojeneckou stranu, na severu země se udržel loutkový fašistický režim.

Mezitím probíhal nepřetržitý sovětský postup na východní frontě a americký v Tichomoří. Rok 1944 přinesl definitivní potvrzení spojenecké převahy. Západní Spojenci ovládli Řím a vylodili se ve Francii, sovětské síly rozdrtily německou Skupinu armád Střed v operaci Bagration a postoupily na Balkán, Hitlera opouštěl jeden spojenec za druhým. Japonské síly sice byly ještě schopny dobýt část jižní Číny, avšak japonské námořnictvo utržilo zdrcující porážky ve Filipínském moři a u Leyte, Američané se vylodili na Filipínách.

Zoufalý německý pokus o protiofenzívu v Ardenách z prosince 1944 skončil nezdarem a naopak v lednu 1945 zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu na Visle. Proti spojenecké přesile postupující ze všech stran neměly nacistické síly sebemenší šanci a po pádu Berlína a Hitlerově sebevraždě Německo kapitulovalo 7. května v Remeši. K posledním střetům s německou armádou došlo o několik dní později v Čechách. Japonský odpor byl zlomen svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna a útokem sovětských vojsk na japonské síly v Mandžusku v noci z 8. na 9. srpna. 2. září 1945 Japonsko kapitulovalo.

Síly Osy byly na hlavu poraženy. Německo bylo dobyto a rozděleno, Japonsko ztratilo své velmocenské postavení a jeho suverenita byla podstatně omezena. Vůdčí místo ve světě zaujaly mimoevropské mocnosti USA a Sovětský svaz, Evropa byla rozdělena mezi znepřátelené tábory.

Válka otevřela cestu k dekolonizaci afrických a asijských oblastí, nepřímo otevřela cestu k pozdějšímu vzestupu Číny a Indie. Naopak státy střední a východní Evropy upadly do sovětské sféry vlivu.

Druhá světová válka stála životy nejméně 60 milionů lidí, z toho zhruba 360 000 v Československu, a naprosto změnila svět. Hrůzy války výrazně změnily myšlení západních národů. Druhá světová válka nepředstavovala pouhý politický konflikt, ale střet nesmiřitelných ideologií, a byla doprovázena nevýslovnými krutostmi, zejména z nacistické, japonské a sovětské strany.