Vypuknutí druhé světové války - českoslovenští vojáci u Dunkerque

1. září 2014 si připomínáme 75 let od rozpoutání druhé světové války. Na snímku jsou zachyceni příslušníci Československé samostatné obrněné brigády při obléhání francouzského přístavu Dunkerque, obsazeného do konce druhé světové války německou armádou. 

Uspořádání po první světové válce nevedlo k míru přijatelnému pro všechny strany. Pod vlivem hospodářské krize vypuknuvší roku 1929 došlo k posílení extremistických hnutí a v průběhu třicátých let se stupňovalo mezinárodní napětí. Nejprve se to projevilo na Dálném východě, když roku 1931 japonské síly zahájily invazi do Mandžuska.

Významné mezníky na cestě k nové válce představuje Hitlerovo jmenování kancléřem roku 1933, Mussoliniho dobytí Habeše v letech 1935–36, remilitarizace Porýní roku 1936 a španělská občanská válka. Na Dálném východě od roku 1937 zuřila válka mezi Japonskem a Čínou. Obavy z obnovené německé moci vedly britskou a francouzskou vládu k politice appeasementu, tedy ustupování Hitlerovi. Anexe Rakouska a zábor českého pohraničí v roce 1938 ještě nevedly k válce, ale zničení Československa a okupace českých zemí v březnu 1939 přiměly britskou a francouzskou vládu k poskytnutí záruk Polsku. V noci z 23. na 24. srpna 1939 uzavřely Německo a SSSR pakt Molotov-Ribbentrop, jímž si dopředu rozdělily rozsáhlá území ve východní Evropě. Zatímco první světová válka vypukla v důsledku neschopnosti politiků a diplomatů, druhá světová válka byla cíleně rozpoutána.

Dne 1. září 1939 zahájila německá armáda spolu se silami Slovenského štátu útok na Polsko. I přes úpornou obranu nedokázaly polské síly útočníka zastavit, nadto 17. září zahájila Rudá armáda obsazování východních polských oblastí. Spojené království a Francie vyhlásily sice již 3. září válku Německu, nijak však nezabránily tomu, aby bylo Polsko poraženo a okupováno. Období tzv. „podivné války“ trvalo až do dubna 1940, kdy Němci zaútočili na Dánsko a Norsko. 10. května vpadly nacistické síly do Belgie, Nizozemí a Lucemburska a vbrzku porazily spojenecká vojska. Francie byla nucena kapitulovat, Itálie vstoupila do války na německé straně, Churchillovo jmenování britským premiérem a porážka nacistického letectva v bitvě o Británii však zajistily, že Britové pokračovali v boji. Italským silám se nedařilo v Africe ani v Řecku, síly Osy ovládly Balkán teprve po německém útoku na Jugoslávii z dubna 1941.

Válka vstoupila do zcela nové fáze útokem hitlerovské koalice na Sovětský svaz 22. června 1941. Nacistická vojska postoupila až k Moskvě, tam však byla počátkem prosince 1941 zastavena. 7. prosince 1941 zaútočili Japonci na americké, britské a nizozemské síly v obrovském prostoru od Malajska po Havaj a během půl roku ovládli celou jihovýchodní Asii. Také Němci se v létě 1942 vzchopili k nové ofenzivě na Kavkaz a na Stalingrad.

Protihitlerovská koalice však disponovala mnohem většími lidskými a materiálními zdroji. Američané dosáhli rozhodujících vítězství nad Japonci u Midwaye a na Guadalcanalu, zatímco Sověti zahájili v listopadu 1942 protiofenzivu u Stalingradu a postupně zatlačili Němce z velké části levobřežní Ukrajiny. Německý a italský postup do Egypta byl zastaven u El Alameinu, v listopadu 1942 se angloamerické síly vylodily ve francouzských koloniích v severní Africe, v květnu 1943 poslední síly Osy v Africe kapitulovaly v Tunisu.

Počátkem července 1943 u Kurska ztroskotal poslední německý pokus o zvrat situace na východní frontě, těsně poté se západní Spojenci vylodili na Sicílii a v září na italské pevnině. Itálie přešla na spojeneckou stranu, na severu země se udržel loutkový fašistický režim.

Mezitím probíhal nepřetržitý sovětský postup na východní frontě a americký v Tichomoří. Rok 1944 přinesl definitivní potvrzení spojenecké převahy. Západní Spojenci ovládli Řím a vylodili se ve Francii, sovětské síly rozdrtily německou Skupinu armád Střed v operaci Bagration a postoupily na Balkán, Hitlera opouštěl jeden spojenec za druhým. Japonské síly sice byly ještě schopny dobýt část jižní Číny, avšak japonské námořnictvo utržilo zdrcující porážky ve Filipínském moři a u Leyte, Američané se vylodili na Filipínách.

Zoufalý německý pokus o protiofenzívu v Ardenách z prosince 1944 skončil nezdarem a naopak v lednu 1945 zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu na Visle. Proti spojenecké přesile postupující ze všech stran neměly nacistické síly sebemenší šanci a po pádu Berlína a Hitlerově sebevraždě Německo kapitulovalo 7. května v Remeši. K posledním střetům s německou armádou došlo o několik dní později v Čechách. Japonský odpor byl zlomen svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna a útokem sovětských vojsk na japonské síly v Mandžusku v noci z 8. na 9. srpna. 2. září 1945 Japonsko kapitulovalo.

Síly Osy byly na hlavu poraženy. Německo bylo dobyto a rozděleno, Japonsko ztratilo své velmocenské postavení a jeho suverenita byla podstatně omezena. Vůdčí místo ve světě zaujaly mimoevropské mocnosti USA a Sovětský svaz, Evropa byla rozdělena mezi znepřátelené tábory.

Válka otevřela cestu k dekolonizaci afrických a asijských oblastí, nepřímo otevřela cestu k pozdějšímu vzestupu Číny a Indie. Naopak státy střední a východní Evropy upadly do sovětské sféry vlivu.

Druhá světová válka stála životy nejméně 60 milionů lidí, z toho zhruba 360 000 v Československu, a naprosto změnila svět. Hrůzy války výrazně změnily myšlení západních národů. Druhá světová válka nepředstavovala pouhý politický konflikt, ale střet nesmiřitelných ideologií, a byla doprovázena nevýslovnými krutostmi, zejména z nacistické, japonské a sovětské strany.