Snímek pořízený v Praze na samém začátku první světové války zachycuje odvedence do rakousko-uherské armády, jak jsou seřazeni na nádraží. V okamžiku vystavení této fotografie si připomínáme sté výročí vypuknutí první světové války.
V předvečer první světové války existovaly v Evropě dva bloky mocností – Trojspolek, zahrnující Německo, Rakousko-Uhersko a Itálii, a Trojdohoda, již tvořily Rusko, Francie a Spojené království. Dne 28. června 1914 byli srbskými teroristy v Sarajevu zavražděni rakousko-uherský následník trůnu a jeho žena. 23. července předložila Vídeň Srbsku velice ostré ultimátum. Srbové vyhověli většině jeho bodů, ne však požadavku, aby umožnili činnost rakousko-uherských vyšetřovatelů na srbském území. 28. července 1914 tak Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.
Carské Rusko se rozhodlo podpořit Srbsko a 29. července 1914 zahájilo mobilizaci. V důsledku toho původní spor mezi Vídní a Bělehradem přerostl v celosvětový konflikt. Německo se ruskou mobilizací cítilo ohroženo, pokusy vyřešit situaci osobní diplomacií dvou bratranců, Viléma II. a Mikuláše II., skončily nezdarem. 1. srpna 1914 Německo vyhlásilo válku Rusku a 3. srpna 1914 také Francii. 4. srpna vpadla německá vojska do Belgie a Spojené království vyhlásilo Německu válku.
Tím se automaticky ocitla ve válečném stavu s Německem i britská dominia. Na stranu Srbska se přidala i Černá Hora. Přestože Japonsko bylo britským spojencem, jeho spojenecké závazky je nenutily vstoupit do války. Nehledě na to Japonci dali 15. srpna Německu ultimátum a po vypršení lhůty, 23. srpna, vyhlásili Němcům válku.
Blok Německa a Rakousko-Uherska je pro jejich zeměpisnou polohu znám jako Centrální mocnosti, jejich protivníci jsou známi jako Dohoda. Osmanská říše se přidala k Centrálním mocnostem 29. října 1914, když její námořnictvo zaútočilo na ruské černomořské přístavy. Itálie, člen Trojspolku od roku 1882, zůstala zprvu neutrální a 23. května 1915 vyhlásila válku Rakousko-Uhersku. Naopak Bulharsko vstoupilo v říjnu 1915 do války na straně Centrálních mocností. Portugalsko se ocitlo ve válečném stavu s Německem 9. března 1916, síly obou zemí v afrických koloniích však příležitostně bojovaly již dříve. Rumunsko vstoupilo do války na straně Dohody 27. srpna 1916. Řecko procházelo vnitropolitickou krizí, ale roku 1917 se nakonec i ono přidalo k Dohodě.
USA výrazně podporovaly Dohodu od samého počátku dodávkami válečného materiálu, válku Německu však vyhlásily až 6. dubna 1917. Čína, zaměstnaná vnitřními spory a japonskými požadavky, vstoupila do války na straně Dohody 14. srpna 1917. Proti Centrálním mocnostem se, alespoň symbolicky, postavila většina světa.
První světová válka skončila 11. listopadu 1918 vítězstvím Dohody a porážkou Centrálních mocností. Zásadně překreslila politickou mapu světa, dala vzniknout novým státům a zničila starý řád. Přinesla nejméně 10 milionů mrtvých a otevřela cestu k dalším tragickým událostem dvacátého století. Ve střednědobém horizontu znamenala konec dominantního postavení Západu, zejména Evropy.