Vyšívaná dečka námořníka z křižníku Kaiserin Elisabeth

Vyšívaná dečka námořníka z křižníku Kaiserin Elisabeth

Služba v Číně patřila k těm nejexotičtějším zážitkům, které si mohli rakousko-uherští námořníci ze své služby odnést. Jednou z válečných lodí monarchie, pro kterou se stal Dálný východ téměř domovem, byl chráněný křižník Kaiserin Elisabeth, jenž se do Japonska poprvé vydal již v prosinci 1892, krátce po svém spuštění na vodu. Do Asie se pak v příštích letech pravidelně vracel a zde ho také zastihla zpráva o sarajevském atentátu a vypuknutí první světové války. Loď našla azyl u německých spojenců v jejich tehdejší enklávě Čching-tao na čínském území, ale ani zde se jí válečná vřava nevyhnula. Již 15. září 1914 předložilo císařské Japonsko Německu provokativní ultimátum, na nějž německá strana vůbec neodpověděla, a dalo se tak očekávat brzké střetnutí mezi oběma státy.

Po počátečním váhání byla do obrany Čching-taa nakonec nasazena i posádka Kaiserin Elisabeth, což nakonec vyústilo ve válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a Japonskem. Většina výzbroje v té době již zastaralého křižníku byla demontována a použita na pevnině, loď samotná se pak změnila v plovoucí baterii. Po vystřílení munice vyplul křižník naposledy z přístavu a po dosažení potřebné hloubky byl v noci z 2. na 3. listopad 1914 potopen vlastní posádkou.

Po kapitulaci Čching-taa padlo do japonského zajetí téměř 300 rakousko-uherských námořníků, mezi nimi i značný počet Čechů. Na rozdíl od krutých poměrů v japonských zajateckých táborech za druhé světové války se zajatcům dostalo v Zemi vycházejícího slunce velmi slušného zacházení.

Prezentovanou dečku si nechal v zajetí vyrobit Jindřich Kocour (nar. 30. 1. 1891, Dlouhý, okr. Semily), který na Kaiserin Elisabeth sloužil jako dělostřelec. V květnu roku 1919 se mu podařilo společně s dalšími krajany vstoupit do československé armády v Rusku. Do vlasti se vrátil se štábem čs. vojska v roce 1920 v hodnosti svobodníka.

Dečka vytkaná na hedvábném podkladu zachycuje výjev s habsburským císařským orlem, držícím v pařátech srolovanou vlajku rakousko-uherského válečného námořnictva. Pod ní se nachází fotografie olemovaná vlajkami jednotlivých armád účastnících se bojů na Dálném východě. Ve spodní části je obraz křižníku Kaiserin Elisabeth. Zajímavým doplňkem je vlepená fotografie majitele v legionářském stejnokroji a údaje o výrobci, kterým byl T. Jamada z Nagasaki. Obdobné dečky byly mezi námořníky ze zmíněné lodi populární a zpravidla se dočkaly zarámování a umístění na čestném místě v jejich domovech.

Rozměry: 75 × 50 cm

Vyšívaný obraz byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darován v roce 2018.

 

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…