Mezi edukativní pomůcky, sloužící k osvojení si znalostí jednotlivých součástí výzbroje, patřily velkoformátové výukové nástěnné obrazy. U pěchotních zbraní znázorňovaly nejen zbraň jako celek, ale také její jednotlivé součásti. Složitější zbraně, např. lehké a těžké kulomety, měly na výukových obrazech zobrazena funkční schémata k snazšímu pochopení jednotlivých fází funkčního cyklu.
Potřeba zařazení lehkých kulometů do výzbroje čs. armády vyústila na sklonku roku 1924 po letech zkoušení zahraničních i domácích vzorů v zavedení kulometu Praga vz. 24 na základě rozhodnutí ministra národní obrany Františka Udržala, potvrzeného výnosem MNO č. 19/29. odd. ex 25 ze dne 19. ledna 1925. Výrobcem originální konstrukce Václava Holka (1886–1954), následně přeznačené po řadě úprav na ZB vz. 26, se stala Československá zbrojovka v Brně. První objednávku na 4 000 lehkých kulometů „Praga“ dostala od MNO na základě nabídky 11. listopadu 1925 s původní dodací lhůtou do konce roku 1927, avšak postupné vyzbrojování útvarů novými zbraněmi započalo až na jaře 1928.
V roce 1928 MNO objednalo nejprve 2300 a poté 2 000 kulometů, o rok později 2 300 kusů. Na další zakázku, tentokrát 7 700 kusů, si musela zbrojovka počkat až do května 1931. V prosinci 1933 si MNO objednalo jen 200 kulometů s příslušenstvím a teprve v červenci 1936 si vyžádalo 10 000 kompletních kulometů a 2 600 kusů bez podstavců (dvojnožek), v září pak 80 kompletních ZB 26.
V roce 1938 si MNO v důsledku zvýšené potřeby sice objednalo ve dvou objednávkách 8 593 kulometů (7 194 + 1 400 ks), avšak ty v důsledku politických událostí v říjnu stornovalo. Zůstala jen objednávka na 10 600 kusů pro výzbroj pevnostních objektů v rámci ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací), z níž zbrojovka rovných 10 000 dodala k poslednímu lednu 1939. Celkově tak čs. armáda odebrala v meziválečném období 45 132 kulometů ZB 26.
Nástěnný výukový obraz, umožňující snazší pochopení vnitřního mechanismu zbraně a jeho funkce, vyhotovilo a ve finální podobě schválilo zbrojní oddělení Vojenského technického ústavu (VTÚ) v Praze; tisk obrazů realizoval Vojenský zeměpisný ústav (VZÚ). Vzhledem k celkovému rozměru 1 310 × 1 183 mm jej VZÚ sestavoval ze dvou vertikálně slepených celků, podlepených plátnem a zpevněných v horní a dolní části černě natřenými dřevěnými lištami.
Kolorovaný obraz znázorňuje v horní části celkový pohled na zbraň z levé strany, uprostřed je situován řez kulometem ve stavu připraveném ke střelbě, tedy se závěrem v zadní poloze, vloženým plným zásobníkem a přepínačem režimu střelby nastaveným na jednotlivé rány. Ve spodní části se nachází stejným způsobem znázorněný stav zbraně v okamžiku iniciace zápalky při uzamčeném závěru, přepínač je však nastaven na střelbu dávkami.
Šířka: 1 310 mm
Výška: 1 183 mm