Od roku 1916 se Československá národní rada stala postupně nejvyšším orgánem zahraničního československého odboje. Během roku 1918 pak byla uznána vládami většiny spojenců za jedinou představitelku budoucího československého státu.
Od začátku byl jedním z jejích hlavních cílů vybudovat vojsko, které by na straně spojenců bojovalo za uznání nového státu. To se jí podařilo, přičemž nejpočetnější vojsko vzniklo v Rusku. Skládalo se z krajanů zde žijících před válkou a také z rakousko-uherských válečných zajatců. Organizaci práce ČNR v Rusku měla na starosti její odbočka, jejíž vývěsní štít se zachoval až do dnešních dnů. Jsou na něm vyobrazeny zemské znaky Čech, Slovenska, Moravy a Slezska, kolem nichž jsou nápisy v češtině a v ruštině – Československá národní rada, odbočka v Rusku.
Štít je dlouhý 1170 mm a široký 900 mm. Je vyrobený ze dřeva a plechu, na kterém jsou vymalovány zemské znaky a nápisy.
Vývěsní štít ČNR, odbočky v Rusku, byl získán do sbírky VHÚ Praha, respektive jejího předchůdce Památníku odboje, v roce 1920 z archivu československých legií v Rusku.