Vzduchovka Slavia 620

Obnova válkou rozvráceného průmyslu vyvolala mj. u zbrojních závodů, jakými byla Zbrojovka Brno či Česká zbrojovka ve Strakonicích s pobočným závodem v Uherském Brodě, nutnost orientace na tzv. mírové programy. Mezi ně patřila výroba loveckých a sportovních zbraní, tedy i vzduchovek.

Závod v Uherském Brodě navázal na výrobu modelu ČZ 236, rozpracovaného na počátku okupačních let, svůj sortiment doplnil o levné vzduchovky řady ČZ 800, 801, 802 a 803, vyráběných v letech 1946–1950. Výrobní sortiment rovněž rozšířily opakovací vzduchovky vz. 35/46 a vz. 47. Vyšší priorita armádních zakázek na výrobu samopalů a samonabíjecích pušek ovšem vytlačila vzduchové zbraně z výrobního programu na celá padesátá léta.

Znárodnění malých závodů postihlo také firmu L. Kotek v Krnsku, jež kromě plechových hraček vyráběla také zlamovací vzduchovky s obchodní značkou Stella. Výrobní sortiment Kotkovy firmy byl z rozhodnutí nadřízených orgánů předán z dnešního pohledu poměrně nepochopitelně národnímu podniku Amati v Kraslicích, jenž se zabýval především výrobou hudebních nástrojů. Snížená poptávka po hudebních nástrojích tak dostala do jeho výrobního programu vzduchovky Stella 508, 512, 515, 518, 519, 522 a 523. Ani tam však dlouho nevydržely, jelikož vrtkavý trh přinesl vlnu zvýšené poptávky po hudebních nástrojích, takže Amati předal celý výrobní program vzduchovek Vlárským závodům v Bojkovicích, jež ovšem na podobný výrobní sortiment neměly dostatečné kapacity. V polovině října tak na základě jednání předaly Vlárské závody celý sortiment do Závodů přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod.

V rámci delimitace se do Uherského Brodu také dostaly ze závodu v Opočně (dříve J.) vzduchovky ZV 3, ZV 4, Z II včetně zlamovací vzduchové pistole ZVP, jež dílčím způsobem rovněž ovlivnily budoucí skladbu výrobního sortimentu.

Na základě delimitační smlouvy se uherskobrodský závod zavázal nejen přečíslovat modelové označení celé řady předávaných zbraní, ale také provést taková konstrukční zlepšení, jež zajistí vyšší kvalitu nových výrobků. Pro odlišení od předchozí produkce byla rovněž schválena nová ochranná slovní známka v podobě označení Slavia, následně přibyl známý znak v podobě písmen UB ve vývrtu hlavně, používaný na zbraních České zbrojovky dodnes.

Výroba nových vzduchovek začala v Uherském Brodě nabíhat od roku 1956 s prvním modelem, označeným Slavia 603. Následující řada vzduchovek šestistovkové řady (608, 612, 615, 618 a 620) tak zahájila nepřetržité období výroby zlamovacích vzduchových zbraní v nynější České zbrojovce.

Z celé uvedené kolekce se nejdéle ve výrobním programu udržel model Slavia 620, jenž vznikl přepracováním prvního modelu 603 s využitím konstrukčních prvků vzduchovky ZV 4. Rozměrově největší provedení, snadno rozeznatelné podle radiálního zakončení vzduchového válce, vzniklo v roce 1959 a prvních 13 vyrobených kusů vykázala továrna v únoru 1960. Do konce roku stihl závod vyrobit 4513 vzduchovek, na konci roku 1961 dosáhla produkce plných 21 000 kusů. Netřeba dodávat, že podstatná část sortimentu představovala velmi výhodný vývozní artikl, takže v následujících letech průměrně jedna třetina produkce skončila na zahraničních trzích. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o střelbu ze vzduchovek, ať již ze strany organizací či soukromých osob, zvyšoval závod jejich výrobu, takže v roce 1971 vyrobil největší množství: 107 700 kusů, z nichž 40 370 exportovaly Podniky zahraničního obchodu (PZO) do kapitalistických států a pouze 3001 kus do zemí socialistického tábora.

Ve výrobním programu se Slavia 620 udržela do roku 1975, kdy továrna vyrobila pouze 1430 vzduchovek, posledních 50 kusů smontovala ze zbylých součástí v roce 1977. V té době již měla továrna ve výrobním programu modernější provedení s označením Slavia 630. Celkově tak v letech 1960–1975 zhotovil závod 817 326 vzduchovek Slavia 620.

Exemplář bez výrobního čísla získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy, a. s. Brno.

Ráž: 4,5 mm

Celková délka: 1102 mm

Délka hlavně: 488 mm

Délka záměrné: 457 mm

Hmotnost: 2652 g