Vzpomínka na druhé obležení pevnosti Přemyšl během první světové války
Snímek zachycuje jeden z fortů pevnosti Přemyšl, ležící na řece San ve východní Haliči na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba mohutného areálu začala za krymské války roku 1854 a do vypuknutí první světové války zde vyrostla nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.
Oblast Přemyšlu byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radka Dimitrijeva. Rusové provedli neúspěšný frontální útok a jejich ztráty byly obrovské. Dne 9. října 1914 Přemyšl ze sevření dočasně vyprostila rakousko-uherská 3. armáda.
Od 5. listopadu 1914 obléhali Rusové pevnost znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami. Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové s útokem vyčkávali, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. Dne 13. března 1915 došlo k průlomu v severní části vnější obranné linie a o devět dní později posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala. Ačkoli se podařilo zničit většinu zbylého válečného materiálu a pobořit opevnění, do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout sám car Mikuláš II.
Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k znovuobsazení velké části Haliče, včetně okolí Přemyšlu. Pevnost byla opětovně dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.
Snímek byl součástí sbírky Vojenského historického ústavu Praha před rokem 1989.
Aktuálně
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
