Květnová ostraha hranic, někdy také částečná mobilizace z května 1938, byla předzvěst událostí, které vedly k rozpadu Československa. Snímek zachycuje eskadronu jednoho z jedenácti dragounských pluků, kterými československá meziválečná armáda disponovala během manévrů ve druhé polovině 30. let.
Dne 12. března 1938 bylo území Rakouska připojeno k nacistickému Německu v rámci tzv. „anšlusu Rakouska“. Anšlus se stal, po demilitarizaci Porýní v roce 1936, dalším hmatatelným projevem expanzní politiky třetí říše. Prodloužením hranic s Německem se výrazně zhoršila obranná možnost Československa a vzrostla hrozba klešťového obchvatu armád bojujících v prostoru Čech.
Zpravodajci v druhé polovině května dostali od agentů z Německa zprávu o údajné koncentraci německé armády u hranic Československa. V odpoledních hodinách 20. května byla proto vyhlášena zpravodajská pohotovost, následně na to i heslo „Zborov“, které nařídilo provedení ostrahy hranic, kvůli obavě z nenadálého útoku Německa na Československo. Mimo jiné byl povolán 1. ročník I. zálohy. Toto opatření navýšilo stav armády na 371 000 mužů. Jednotky Stráže obrany státu, které tvořily první obranný sled přímo na státní hranici, nastoupily na hranice velmi rychle. Poslední jednotka obsazovala své stanoviště nad ránem 21. května. V rychlosti nastoupili i záložníci, což se však neobešlo bez zmatků. Ostraha hranic byla odvolána v červnu 1938.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.