Květnová ostraha hranic, někdy také označovaná jako částečná mobilizace z května 1938, byla předzvěstí událostí, které vedly k rozpadu Československa. Snímek zachycuje přesun kulometné roty během manévrů ve druhé polovině třicátých let.
Dne 12. března 1938 bylo území Rakouska připojeno k nacistickému Německu v rámci tzv. „anšlusu Rakouska“. Po demilitarizaci Porýní v roce 1936 šlo o další hmatatelný projev expanzní politiky třetí říše. Prodloužením hranic s Německem se výrazně zhoršily obranné možnosti Československa a vzrostla hrozba klešťového obchvatu armád bojujících v prostoru Čech.
V druhé polovině května dostali zpravodajci od agentů z Německa zprávu o údajné koncentraci německé armády u hranic Československa. V odpoledních hodinách 20. května byla proto vyhlášena zpravodajská pohotovost, následně pak i heslo „Zborov“, které nařídilo provedení ostrahy hranic kvůli obavě z nenadálého útoku Německa. Mimo jiné byl povolán 1. ročník I. zálohy. Toto opatření navýšilo stav armády na 371 000 mužů. Jednotky Stráže obrany státu, které tvořily první obranný sled přímo na státní hranici, nastoupily na hranice velmi rychle. Poslední jednotka obsazovala své stanoviště nad ránem 21. května. V rychlosti nastoupili i záložníci, což se však neobešlo bez zmatků. Ostraha hranic byla odvolána v červnu 1938.