K provedení invaze do Evropy v červnu 1944 měl vrchní spojenecký velitel generál Dwight D. Eisenhower k dispozici vojska 21. skupiny armád pod velením britského generála Bernarda L. Montgomeryho. V jejím prvním sledu byla americká 1. armáda a britská 2. armáda, ve druhém sledu pak kanadská 1. armáda. Zálohu vrchního velitele spojeneckých sil tvořila 3. armáda.
Invaze se měla uskutečnit 5. června 1944, avšak kvůli špatnému počasí byla o den odložena. Spojenečtí meteorologové totiž předpověděli, že se počasí na krátkou dobu zlepší a 6. června bude možno přeplutí kanálu La Manche provést.
V noci před vyloděním, jež dostalo krycí název operace Neptun, byly v Normandii shozeny tři výsadkové divize. Jako první měli v 6.30 ráno vstoupit na francouzskou půdu Američané na pláži Utah, zatímco vylodění v britském sektoru se předpokládalo o hodinu později. Americké síly měly za cíl izolovat Cherbourg, síly britského impéria plánovaly obsadit významné město Caen. Invazní fronta byla široká 80 km.
Německé velení nedokázalo vylodění zabránit, byť na pláži Omaha dostalo útočníky do značných problémů. Ačkoli všech stanovených cílů se první den dosáhnout nepodařilo, dopravili Spojenci na pevninu 153 000 vojáků a další byli na cestě. Němci nenasadili včas nejlepší zálohy z obav, že k hlavnímu vylodění dojde u Calais. V následujících dnech se Spojenci začali postupně probojovávat do vnitrozemí Francie.
Vylodění v Normandii představovalo největší vyloďovací operaci v dosavadních dějinách a zásadně přispělo k osvobození Evropy od nacismu.