První fotografii znázorňuje vjezd německých okupantů do Kasáren generála Čečka při královéhradeckém letišti. Druhý a třetí snímek zachycují příslušníky německých ozbrojených sil u zabavených letadel, konkrétně stíhacích letounů Avia B-534, respektive patrně bombardéru B-71. Na čtvrté fotografii jsou zachyceni němečtí a čeští vojáci v posádce v Mladé Boleslavi u kulometů Schwarzlose a lehkých kulometů vz. 26 a pušek připravených k odevzdání německé armádě.
Československo před Mnichovem intenzivně zbrojilo, čímž se finančně vyčerpalo. Snaha pomnichovského zbytkového Česko-Slovenska prodat nyní přebytečné zbraně do ciziny byla málo úspěšná. Na počátku roku 1939 byla německé straně prodána těžká dělostřelecká výzbroj – až do okupace, a samozřejmě ani po 15. březnu 1939, však nebyla zaplacena.
Ihned po obsazení českých zemí začala exploatace zdejších hospodářských zdrojů, zásadní hodnotu pro Třetí říši měla kořist vojenského charakteru. Předmnichovská ČSR měla výzbroj pro 42 divizí – část tohoto materiálu zůstala ve východních částech státu. Po 15. březnu 1939 přesto padlo na českém území do německých rukou obrovské množství výzbroje.
Adolf Hitler její množství ve svém projevu z 28. dubna 1939 udal následovně: 469 tanků, 1582 letadel, 2175 polních a 501 protiletadlových děl, 43 876 kulometů, 785 minometů, 1 090 000 pušek, 114 000 pistolí, k tomu obrovské množství munice. Do konce roku 1939 došlo k likvidaci čs. armády jako takové, její zbytky se přeměnily na Vládní vojsko.
Vytvořením Protektorátu zároveň padly do Hitlerových rukou české zbrojovky – německá zbrojní produkce se tak mohla zvýšit nejméně o pětinu. Vojáci ani továrníci vesměs nestihli zničit nebo ukrýt svěřenou výzbroj, respektive prototypy, výrobní dokumentaci a zařízení, vojenský potenciál českých zemí tak padl nacistům do rukou v zásadě neporušený. Tato kořist výrazným způsobem napomohla zejména německým vítězstvím v Polsku roku 1939 i ve Francii roku 1940. Taková tedy byla cena za ustupování západních zemí agresi.