Více než rok po skončení první světové války, v prosinci 1919, vypluli k domovu i první bojové útvary československého vojska na Sibiři. Cesta z Vladivostoku do Evropy vedla přes moře jižní Asie do Terstu, nebo kolem světa přes Ameriku. Žádný dobrovolec neodolal pokušení, aby si z této exotické cesty nepřivezl alespoň malý suvenýr.
Prezentovaný list pochází z Filipín a jsou na něm nápisy: "Souvenir", "Filipine", "10. Mart 1920". Do Evropy si jej přivezl ppor. Karel Babka (1880−1953), který již před válkou proslul jako zručný sochař a medailér. Po návratu do vlasti působil mimo jiné jako konzervátor v Památníku osvobození, předchůdci dnešního VHÚ Praha.
Karel Babka se do Evropy vracel transportem č. XVIII, který vyplul z Vladivostoku dne 28. 2. 1920 na palubě americké lodi Sheridan. Transport převážel štáb 1. čs. střelecké divize, zdravotní zařízení, tři baterie 1. čs. dělostřeleckého pluku a část 2. čs. střeleckého pluku. Celkem se na palubě nacházelo asi 1955 československých příslušníků (z toho 351 civilistů). K břehům Filipín dorazil transport dne 7. března 1920. V důsledku výskytu tyfu a černých neštovic však musel Sheridan nejprve do karanténního přístavu, kde byl vyprázdněn a desinfikován.
Ráno 9. března konečně vplul do přístavu Mariveles na jihu Bataanského poloostrova, kde bylo dovoleno opustit loď. Muži strávili den koupáním v moři a obdivováním tropické vegetace, návštěva místních domorodců však byla zapovězena. Večer se muži vrátili na loď a následujícího dne odrazili od břehu a zamířili k Singapuru.
Do sbírky tehdejšího Památníku odboje byl list věnován v roce 1933.