V letecké praxi bylo často nutné při různých obratech stroje nepřekročit povolené přetížení konstrukce, ať kladné nebo záporné. Aktuální přetížení ukazoval většinou tzv. g-metr umístěný v zorném poli pilota. Při vývoji nového typu letadla však bylo vždy nutné znát i průběh přetížení při všech manévrech, do kterých se mohlo dostat. K tomu zpravidla sloužily záznamové g-metry umístěné zpravidla v trupu, které zapisovaly průběh přetížení v závislosti na čase. Jedním z takových přístrojů byl i záznamník známé německé firmy R. Fuess, Berlin-Steglitz.
Jeho schránku tvořilo klasické bakelitové pouzdro na barograf i s příslušnými ovladači spouštění, nastavení času a elektrického přenosu dat. Vnitřní detekční část s čidlem, rycí ručičkou a otočným válcem byla vyjímatelná kvůli natahování hodinového strojku a výměně záznamového pásku. Zápis byl prováděn hrotem na začazený papír, který se později fixoval bezbarvým lakem. Celý vnitřek přístroje šlo v pouzdře zaplombovat, aby nebylo možné se zápisem jakkoliv manipulovat. Zařízení s rozsahem + 6 až – 2 g, vyrobené v roce 1939, mělo rozměry 240x170x100 mm a hmotnost 2 kg. Původně bylo používáno ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu Praha (a zřejmě i jeho předchůdci) a v roce 2017 věnováno do sbírky VHÚ soukromníkem.