Přelom 16. a 17. století bývá vnímán jako období vojenských reforem. Na tehdejších změnách v oblasti vojenství se podíleli nejen vojevůdci a panovníci, ale také například matematici a zeměměřiči. Jedním z nich byl Švýcar Leonhard Zubler (1565–cca 1611), který spolupracoval např. s matematikem a teologem Burkhardem Leemanem (1531–1613), s hodinářem, matematikem, astronomem a vynálezcem triangulačního přístroje Josem Bürgim (1552–1632), a především s matematikem a kameníkem Philippem Eberhardem (1563–1627).
Zubler s Eberhardem společně vylepšili některé nástroje používané v zeměměřičství, kartografii a u dělostřelectva. Jedním z nich byl například tzv. měřický stůl používaný při tvorbě map v terénu. Dobové měřicí nástroje Zubler popsal a zobrazil v knize Kurtzer und gruntlicher Bericht von dem Neüwen Geometrischen Instrument oder Triangel, kterou poprvé vydal roku 1602 společně s Eberhardem a později ji přepracoval a uveřejnil již pouze pod svým jménem. Poté následovala autorova větší díla jako Fabrica et usus instrumenti chorographici nebo Novum instrumentum geometricum. Na využití měřicích nástrojů u dělostřelectva se zaměřil v knize Nova Geometrica Pyrobolia, astronomickým přístrojům se věnoval ve spisu Novum Instrumentum Sciotericum.
V příručce Novum instrumentum geometricum autor seznamuje čtenáře s novými vynálezy v oblasti měřicích nástrojů, a poté uvádí, jak za použití těchto pomůcek zaměřovat různé body v terénu. V knize se tedy můžeme setkat např. s kapitolami jak určit vzdálenost mezi dvěma body ležícími za vodní plochou, jak změřit z roviny nebo z příkopu výšku věže nebo jak spočítat vzdálenost mezi třemi stavbami stojícími na třech různých kopcích. V dobové vojenské praxi bylo možné využít kapitolu o tom, jak změřit hloubku příkopu a výšku valu nepřátelského opevnění, nebo jak se podkopat pod nepřátelskou pevnost.
Kniha je rozdělena do dvaceti devíti kapitol, jejichž přehledný soupis lze nalézt na konci svazku. Za obsahem se nachází ještě krátká poznámka, která čtenáře informuje, že pokud by měli zájem o uvedené měřicí nástroje či o další informace, mohou se obrátit přímo na autora knihy v jeho rodném Curychu.
Přestože je publikace dílem příručkového charakteru s nevelkým rozměrem 20 x 15,5 cm, je opatřena poměrně velkým množstvím rytin. Ty jsou natištěny pod většinou názvů kapitol a zobrazují muže zaměřující objekty, o kterých daná kapitola pojednává. Ilustrace jsou kvalitně graficky provedené a zároveň obsahují přímky s číselnými údaji, se kterými daná kapitola pracuje. Slouží tedy jako ideální doplnění textu, které není jen informativní, ale též estetické. Vedle rytiny zobrazující soubor měřicích nástrojů stojí za zmínku také rytý titulní list. Názvové údaje jsou na něm umístěny do architektonické bordury s figurální tematikou, kde dvě po stranách stojící postavy představují dobové zeměměřiče. Ve výřezu spodní části bordury je potom možné nahlédnout na zeměměřiče při práci.
Kniha Novum instrumentum geometricum nám představuje raně novověkou podobu geodézie. Jednoduchým příručkovým textem doplněným řadou ilustrací seznamuje dnešního čtenáře s prací zeměměřičů na počátku 17. století i s některými aspekty jejich práce, které bezprostředně souvisejí s dobovým vojenstvím.
Knihu si můžete online přečíst zde.
Citace:
ZUBLER, Leonhard. Novum instrumentum geometricum. Basel: Ludiwg König, 1607. [6], 65, [2] s., il.