V rámci Pražské muzejní noci 2015 byla v sobotu 13. června v Leteckém muzeu Kbely vystavena replika prvního opravdu účinného stíhacího letadla, které zcela změnilo pohled na válku v oblacích. Jedná se o jednoplošník Fokker E.III s pevně montovaným, dopředu střílejícím kulometem, jehož palba byla synchronizována s otáčkami vrtule, aby nedocházelo k poškození listů.
V Leteckém muzeu Kbely se nachází tříčtvrteční replika Fokkeru E.III., letadla, které představuje klíčový technický přelom v dějinách vojenského letectví. Replika letadla byla vyrobena v roce 2002. Letoun poháněl upravený motor Limbach 2000 EB o výkonu 80 k (59 kW).
V roce 1915 se na západní frontě objevil německý stíhací letoun Fokker E.III, holandského konstruktéra Anthonyho Fokkera, který znamenal okamžitý obrat v leteckých soubojích. Tento typ během několika měsíců deklasoval spojenecké letectvo a zajistil německou vzdušnou převahu.
Příčinou úspěchu byl pevně zastavěný, dopředu střílející kulomet LMG 08/15 Spandau ráže 7,92 mm, jehož střelba byla synchronizována s otáčením tažné vrtule. Pilot tak mohl mířit na nepřítele celým letadlem a podnikat razantní útoky. Samotný stroj byl celkem lehký a obratný, i když jeho motor měl pouhých 100 koní.
Fokkery E.III umožnily německým pilotům řadu vítězství a nejlepším z nich vyvinout účinnou stíhací taktiku, kterou si pak osvojilo celé císařské letectvo.
Je zajímavé, že toto letadlo bylo také prvním specializovaným jednomístným stíhacím letounem ve výzbroji rakousko-uherského letectva (k.u.k. Luftfahrtruppen) pod označením Fokker A.III. Tak znělo souhrnné rakouské označení dvanácti Fokkerů E.III (nesly č. 03.41 až 03.50, 03.53 a 03.54) a dvou Fokkerů E.I (03.51 a 03.52), získaných z císařského Německa na sklonku roku 1915. Provázela je pověst aparátů, které nedávno doslova „uklidily“ letecké bojiště na západní frontě. Rakušané jimi podělili Fliky 4, 8 a 19, operující z letiště Haidenschaft (Ajdovščina), ležící 28 km severoseverovýchodně od Terstu (Triest). Šest letounů Fokker E.III létalo u c. a k. námořnictva pod označením A4 až A9.
Jedním z těch, kteří Fokkerův Eindekker proslavili v rakousko-uherských službách, byl tehdejší příslušník Fliku 4 Hptm. Fp. Jindřich Kostrba (* 22. 10. 1883, Kutná Hora, † 24. 9. 1926, Kbely) pozdější slavná postava našeho letectví. Ze svých osmi vzdušných vítězství získal první tři právě v jeho kokpitu, a to dokonce v průběhu jediného dne: 18. 2. 1916, kdy Italové podnikli bombardovací nálet na Laibach (Lublaň), který byl odvetou za nedávné rakouské bombardování Milána.
Z technického hlediska se jednalo o lehký jednoplošník s trupem a kormidly svařenými z ocelových trubek, křídlem převážně dřevěným a jako celek potaženým plátnem. Poháněl jej rotační motor Oberusel U.1 o výkonu 100 k.
Rozpětí 9,50 m
Délka 7,20 m
Výška 2,40 m
Max. rychlost 140 km/h
Dostup 3 500 m
Prázdná hmotnost 610 kg
Jan Sýkora