František Řežábek - Za zásluhy do cely a k lopatě

05. 02. 2025

Oběťmi politických procesů se po únoru 1948 stala řada důstojníků, kteří na frontách 2. světové války prokázali nejen odvahu, ale také nadprůměrné vojenské nadání a za normálních okolností by byli předurčeni k zastávání nej￾vyšších pozic v poválečné československé armádě. Namísto toho putovali do vězení a po propuštění byli léta nuceni vykonávat nekvalifikované dělnické profese. Jedním z takto postižených byl i František Řežábek, DSO, MBE.

František Řežábek (1903–?) bojoval u Dunkerque. Po roce 1948 byl perzekvován a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na tři roky vězení. FOTO: VÚA–VHA

Na frontu k severofrancouzskému Dunkerque, který čs. vojáci obléhali od počátku října 1944 až do konce války, odjížděl v hodnosti majora, jako velitel tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády. Za osobní statečnost, kterou na frontě prokázal, byl mj. vyznamenán dvěma Čs. válečnými kříži 1939 a dvěma Čs. medailemi Za chrabrost před nepřítelem. Jako jeden z mála čs. důstojníků se však stal také nositelem dvou vysokých britských vyznamenání – Řádu Britského impéria a Řádu za vynikající službu.

František Řežábek se narodil 26. září 1903 v Kožlanech nedaleko od Kralovic. Pocházel z velmi chudého prostředí a získal jen základní vzdělání. Od 14 let musel tvrdě pracovat. Příležitost k sociálnímu vzestupu mu nabídla teprve armáda. Rozhodl se ji nepromarnit. V roce 1923 nastoupil vojenskou prezenční službu. Po jejím skončení se stal poddůstojníkem z povolání. Během následujících let si soukromým studiem doplnil středoškolské vzdělání a odma￾turoval. Byl přijat ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích, kterou v roce 1931 úspěšně ukončil. Jako důstojník sloužil u elitního hraničářského praporu. Od roku 1935 byl zařazen u tankových jednotek.

Krátce po okupaci se rozhodl k odchodu za hranice a 9. srpna 1939 byl v Krakově prezentován do formující se čs. vojenské jednotky. Jako velitel roty České a slovenské legie se v září 1939 dostal ve východním Polsku do sovětského zajetí, z něhož byl propuštěn v dubnu 1940. Odjel do Francie a po jejím pádu do Velké Británie. Nasazen byl u již zmiňovaného Dunkerque. Po válce jej čekala slibná kariéra. Od konce roku 1946 velel Tankovému učilišti v Milovicích, resp. v Dědicích u Vyškova a v roce 1948 dosáhl hodnosti plukovníka.

V květnu 1949 byl však zatčen a v srpnu téhož roku ve vykonstruovaném procesu odsouzen Vrchním vojenským soudem v Praze na tři roky vězení. Po propuštění našel zaměstnání jen jako soustružník v ČKD a později u ČSAD, kde pak pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1963, resp. ještě jako „pracující důchodce“ až do roku 1971. Také v této profesi patřil k mnohokrát oceněným pracovníkům a byl mj. autorem několika zlepšovacích návrhů. V roce 1965 jej částečně a tři roky nato plně rehabilitovali. Dočkal se ještě pádu komunistického režimu v listopadu 1989, po němž byl roku 1991 jmenován do hodnosti generálmajora ve výslužbě a vyznamenán Řádem M. R. Štefánika III. třídy. Přesné datum úmrtí se v důsledku ochrany osobních dat nepodařilo zjistit.

Jiří Plachý

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 25. září 2020.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…