František Vladimír Jirsa - Zakladatel vojenské kynologie

29. 07. 2024
František Vladimír Jirsa (1876–1966) byl československý legionář. Po návratu do Československa se stal
šéfem vojenské kynologie mladého státu. FOTO: VHÚ Praha

František Jirsa se narodil 12. března 1876 v Suchdole na Kutnohorsku. Vystudoval vyšší reálku, byl aktivním sokolem a před vypuknutím války pracoval jako kontrolor tabákové režie. Na východní frontu odjel jako záložní důstojník s píseckým c. k. domobraneckým plukem č. 28. Již v září 1914 se ale ocitl v ruském zajetí u Opole. Ze zajateckého tábora vedla jeho cesta k srbské divizi, kde získal hodnost kapitána. V květnu 1917 vstoupil do československých jednotek v Rusku a byl zařazen k 5. čs. střeleckému pluku jako velitel 1. roty I. záložního praporu.

V Rusku přestoupil na pravoslavnou víru a přijal jméno Vladimír. Nejzajímavějším obdobím jeho působení v legiích je funkce velitele školy pro výcvik sanitních a strážních psů v Tomsku (sanitní psi byli cvičeni, aby vyhledávali raněné). Jako náruživý myslivec měl pro svěřený úkol ideální předpoklady. Během evakuace čs. jednotek z Vladivostoku velel major František Vladimír Jirsa transportu invalidů na americké lodi S.S. Nanking, který odplul z Vladivostoku v červnu 1919. Přes Japonsko se legionáři dostali do San Diega a poté do Washingtonu, kde československé vojáky v čele s Jirsou přijal v červenci 1919 i prezident Woodrow Wilson.

Škola pro výcvik vojenských a sanitních psů byla v Československu zřízena již v květnu 1920 a velením byl pověřen opět major ruských legií Vladimír Jirsa. Byla samostatným celkem, v podřízenosti Ministerstva národní obrany s pravomocí velitelství samostatného praporu. Sídlem školy byl Kostelec nad Orlicí, kde probíhal intenzivní výcvik ve vyhledávání zraněných. Velitel školy byl však po milostné aféře s vdanou ženou velení zbaven a z armády odešel. Výcvik psů v armádě postupně ztrácel na důležitosti a škola byla v průběhu 30. let zrušena. Následně se Vladimír Jirsa věnoval podnikání s kožešinami stříbrných lišek a posléze se opět vrátil k původní profesi, tedy k obchodu s tabákem, nyní v rámci Legiobanky. Za dodavateli tabáku jezdil do Turecka a v roce 1930 sem poslal i svého syna Miloslava. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil Miloslav Jirsa do čs. jednotky na Středním východě a později ve Velké Británii působil na Vojenské rádiové ústředně, kde přijímal depeše z protektorátu. Spolu s částí Zvláštní skupiny odjel na jaře 1945 na východní frontu.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 16. března 2018.

Aktuálně



Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

Z restaurátorských dílen: Restaurování střelecké věže letounu Š-50

21. 02. 2025
Přečtěte si, jak kolegové z Leteckého muzea Kbely pečlivě pracovali na restaurování…
Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…